67 C 457/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřely strany dodatek [číslo] ke smlouvě – smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalovanému povolen kontokorent ve výši 5 000 Kč. Žalovaný nesplácel kontokorent řádně a včas, proto ke dni [datum] došlo k zesplatnění celého kontokorentu. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 5 000 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na ni nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od [datum], neboť dle interních pravidel poskytuje žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 297,66 Kč za období ode dne [datum] do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do [datum]. Od [datum] žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když se účastníci řízení k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému zřízen bankovní účet [číslo] současně mu byla vydána platební karta (rámcová smlouva [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky). Dne [datum] byl mezi stranami uzavřen dodatek k rámcové smlouvě, na jehož základě byl žalovanému povolen kontokorent do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný kontokorent vč. úroku ve výši 18,90 % ročně splácet průběžně, a to každým připsáním peněž na běžný účet. Současně se zavázal, že kontokorent vrátí nejpozději do jednoho roku od jeho čerpání a že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc (dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání kontokorentu). Žalovaný kontokorent vyčerpal dne [datum], když v období od [datum] do [datum] činil jeho zůstatek na běžném účtu povětšinou 0 Kč, případně mínusové částky (přehled čerpání a splácení kontokorentu, výpis z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný předžalobně vyzván k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva ze dne [datum] vč. kopie poštovního podacího archu ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentu (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), s povoleným limitem čerpání do výše 5 000 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by vyčerpaný kontokorent vč. úroků řádně splácel. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by k čerpání kontokorentu z jeho strany nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni přiznal rovněž příslušenství pohledávky, a to přihlížeje k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů za 2 úkony po 100 Kč (sepis žaloby a zaslání předžalobní upomínky dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem jí byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 600 Kč.