7 C 265/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s tím, že dne 5. 4. 2021 při jízdě na lince tramvaje [anonymizováno] dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 5. 4. 2021 na lince tramvaje [anonymizováno]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. 4. Výše jízdného a přirážky k jízdnému vyplývají ze smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] a Tarifu [anonymizováno]. 5. Žalovaný však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil, a to ani následně, ač byl k zaplacení upomenut právním zástupcem žalobkyně 14. 6. 2021. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice vlaku nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zákona o dráhách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný. 9. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu s § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný porušil svoji povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 24 Kč. V tarifu vydaném žalobkyní v souladu s § 37 odst. 6 zákona o dráhách je pro případ porušení povinnosti uhradit jízdné stanovena povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ani tuto přirážku však žalovaný neuhradil. Soud proto žalovanému uložil povinnost k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Jízdné i přirážka k jízdnému byly splatné v den provedení přepravy, kdy rovněž byla provedená přepravní kontrola. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) mu byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu v souladu s § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.