7 C 7/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 073 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a jeho vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, který v období od 27. 9. 2019 do 24. 11. 2019 nesjednal k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost mu vznikla podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Vozidlo tak nebylo pojištěno 59 dní. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu příspěvku ve výši 47 Kč denně za 59 dní ve výši 2 773 Kč a dále na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 27. 2. 2020 a požadovala zaplacení částky 1 096 Kč. Dále byla žalovanému zaslána upomínka ze dne 18. 6. 2020, II. upomínka ze dne 30. 7. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 4. 9. 2020. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nesplnil povinnost toto vozidlo pojistit, a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaslala výzvu k úhradě, na niž však žalovaný nereagoval. Vzhledem k těmto skutečnostem, soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu advokáta za 3 úkony právních služeb po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za 3 úkony právních služeb po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.