98 C 111/2019-137 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u (název soudu), ze dne (datum) žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr, ze smlouvy o stavebním spoření ze dne (datum). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (číslo) když žalovaný vyčerpal (částka), který se zavázal hradit pravidelnou měsíční splátku úroku z překlenovacího úvěru ve výši (částka), pravidelnou měsíční splátku pojištění ve výši (částka) a pravidelnou měsíční splátku stavebního spoření ve výši (částka). Žalovaný však řádně a včas jednotlivé splátky nesplácel a to navzdory četným upomínkám žalobce, což nečinil, takže proto od smlouvy dne (datum) odstoupil a žalovaný je nyní povinen zaplatit (částka). Na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho. Celková dlužná částka představuje nezaplacenou jistinu ve výši (částka), neuhrazené pojištění ve výši (částka), dále smluvní úrok ve výši (částka) vyčíslený ke dni (datum) a neuhrazené poplatky ve výši (částka) dle podmínek sjednaných ve smlouvě. 2. Dne (datum) žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou, protože smlouvu se žalobcem neuzavřel, v (anonymizováno) (rok) mu byly odcizeny doklady – (číslo obč. průkazu), ze kterého měla být ověřena jeho identita v žalované úvěrové smlouvě. Ztrátu nahlásil dne (datum) a věc je řešena jako úvěrový podvod u (anonymizováno) v (obec) sp.zn. (spisová značka). 3. Soud řízení usnesením č.j. (číslo jednací) přerušil od (datum rozhodnutí) do dne (datum), což je zřejmé z usnesení č.j. (číslo jednací), tedy přesně na dobu skončení souvislé trestní věci, neboť tamější soud (č.l.21) zdejšímu soudu sdělil, že žádosti o připojení trestního spisu vyhovět nelze, že žalovaný je svědek, který vypověděl, že jeho osobní doklady byly zneužity při uzavření smlouvy o úvěru se žalobcem. 4. Dne (datum) pravomocně vstoupil do řízení místo dosavadního žalobce, žalobce současný, a to dle usnesení č.j. (číslo jednací). 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 6. Dne (datum) žalovaný vypověděl před (název soudu) ve věci obž. (příjmení) a spol. pro § 211 TZ, že u žalobce si žádný úvěr nikdy nebral, v minulosti ztratil 2x – 3x občanský průkaz, vždy ztrátu nahlásil, podpisy na smlouvě a čestném prohlášení pro žalobce nepoznal resp. odmítl, že jsou jeho, stejně jako že by někdy rekonstruoval byt v (část obce), a už vůbec ne v roce (rok), kdy byl studentem střední školy. Dne (datum) nabyl právní moci rozsudek, na kterém byla doložka právní moci vyznačena dne (datum rozhodnutí) č.j. (spisová značka) ve kterém (název soudu) uznal vinným i (jméno) (příjmení) (obžalovaných bylo 6), protože obžalovaný (jméno) (příjmení) se vydával za osobu (celé jméno žalovaného), a to na základě ztracených osobních dokladů. To vyplynulo z výslechů svědka (celé jméno žalovaného), výpovědi obžalované (příjmení) a listinných důkazů…je zřejmé, že další bohužel nezjištěná osoba se musela aktivně podílet na kompletování, podepisování potřebných listin k tomuto úvěru…všechny poskytnuté úvěry nebyly následně řádně spláceny, když k určitým platbám v počátku došlo, což prokazuje zpráva a sjetina plateb poskytnutá poškozenou…jednání (jméno) (příjmení) soud právně kvalifikoval jako trestný čin úvěrového podvodu…obžalovaní následně poskytnuté úvěry řádně nespláceli, v důsledku čehož vznikla poškozené stavební spořitelně škoda…po odečtení plateb, které byly uhrazeny krátce v období po sjednání úvěrů, tak soud rozhodl, že…obžalovaný (jméno) (příjmení) je povinen zaplatit poškozené stavební spořitelně částku (částka) (tyto skutečnosti má soud za prokázané č.l. 22, 104 a i z potvrzení o ztrátě OP žalovaného, který byl při smlouvě použitý jako doklad totožnosti č.l.17). 7. Dne (datum) uzavřel právní předchůdce žalobce s osobou označenou jménem a příjmením žalovaného smlouvu o překlenovacím úvěru, podle které bylo této osobě dne (datum) vyplaceno (částka) na bankovní účet uvedeném na bankovním příkazu (tyto skutečnosti má soud za prokázané z bankovního příkazu k výplatě úvěru a ze smlouvy č. (rok) – (číslo)). 8. Důkaz obžalobou, podáním vysvětlení ze dne (datum) žalovaným, původním trestním rozsudkem, který byl odvolacím soudem zrušen a vrácen zpět (název soudu), bilanci dlužného úvěru i odstoupení od úvěrové smlouvy soud sice provedl, ovšem tyto důkazy nemohly nijak převážit důkaz zásadní - pravomocný rozsudek trestního soudu, který nabyl právní moci (datum rozhodnutí), č.j. (spisová značka) a ve kterém (název soudu) uznal vinným i (jméno) (příjmení) (viz shora), proto tedy jmenované důkazy neměly na skutkový stav žádný vliv a soud se jimi nezabýval ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (ústavní nález)). 9. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá - v takovém případě by byla porušena ústavně zaručená zásada rovnosti stran (čl. 37 odst. 3 Listiny), která je jako jeden z aspektů součástí práva na soudní ochranu ve smyslu spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny). 10. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou ( (anonymizována tři slova) (číslo)). 11. Soud vyšel, z toho, že každý účastník sporného řízení má odpovědnost za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 věty prvé o. s. ř.), bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. V souzené věci nesl žalobce důkazní břemeno k prokázání, že mu žalovaný dluží, a kolik mu dluží. 12. Soud vyšel z normativní situace § 135 odst. 1 o.s.ř. ze které je zřejmé, že pokud již existuje pravomocné rozhodnutí trestní soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Vázaností civilního soudu rozhodnutím trestní soudu o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele se rozumí především vázanost skutkovými zjištěními trestní soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek. V civilním řízení tedy již nelze provádět dokazování k těm skutkovým okolnostem, z nichž učinil trestní soud v pravomocném odsuzujícím rozsudku závěr o spáchání trestného činu a osobě jeho pachatele. Krátce řečeno, pokud již existuje pravomocné rozhodnutí trestní soudu, soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (anonymizováno) ve (obec) (spisová značka)). A dále soudu vyšel i z toho, že výrok trestního soudu, jímž byl přiznán nárok poškozeného na náhradu škody vůči obžalovanému jej exekuční titul ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 13. Žalobce navrhl sice důkazy, které prokazovaly existenci a výši pohledávky, když ovšem žalovaný hodnověrně prokázal, že on jeho dlužníkem není a nikdy nebyl, protože to byl (jméno) (příjmení), který s jeho doklady smlouvu o úvěru uzavřel. Jinak řečeno, pravomocným rozsudkem trestního soudu bylo základní tvrzení žaloby vyvráceno. V této souvislosti soud nepřehlédl, že dlužná částka byla věřiteli, tedy právnímu předchůdci žalobce přiznána již trestním soudem a to jako škoda. Z těchto všech důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch, protože se žalobě zcela ubránil. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu (ústavní nález) soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta, se skládá z jednoho úkonu právní služby ve výši (částka) (dle § 7, § 8, vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), takže při zde uvedených úkonech činí odměna advokáta (částka) (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis vyjádření) s 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. Pouze pro jistotu soud dodává, že souzenou pohledávku původní věřitel postoupil (anonymizováno) (číslo), ačkoliv věděl, že v roce (rok) byla podána obžaloba (i) na (jméno) (příjmení), a že v trestním řízení uplatnil škodu jako poškozená osob, jeho právní nástupce, pak ač soudem vyzván dne (datum), zda na žalobě trvá, tak neučinil naprosto žádný procesní úkon. Potup žalobce i právního předchůdce tedy soud ujistil, že podanou žalobou myslí seriózně, že na žalobě trvá - a to na žalobě, která byla podána v době 4 roky běžícího trestního řízení. Proto si žalobce výši nákladů řízení zavinil, kdežto žalovaný si soudní řízení nezavinil vůbec. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..