15 C 106/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jakožto pronajímatelem uzavřela z pozice nájemce dne [datum] nájemní smlouvu na dobu neurčitou k bytu [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ byt“). Žalobkyně uvedla, že jí byl zaslán e-mail ze dne [datum], kde jí byla dána výpověď z bytu ke dni [datum]. Žalobkyně se vůči předmětnému e-mailu ohradila, načež reagovala za žalovaného jeho manželka [příjmení] [příjmení] [příjmení], která se do bytu chtěla od května 2022 nastěhovat. Žalobkyně žalovanému zaslala preventivně dne [datum] doporučený dopis, kde žalovanému vysvětlila, proč e-mailem zaslanou„ výpověď“ z nájmu bytu ze dne [datum] považuje za nezákonnou a navrhla žalovanému několik smírných řešení celé situace. Žalovaný na doporučený dopis zareagoval dne [datum] tak, že na výpovědi z nájmu bytu trvá. Žalobkyně považuje předmětnou výpověď učiněnou e-mailem za zcela protizákonnou a za jednání, které je v rozporu s nájemní smlouvou. Žalobkyně nesouhlasí nejen s formou, kterou byla výpověď učiněna, neboť z předmětného e-mailu není patrné, kdo výpověď činí, ani kdy tak činí, ale současně nesouhlasí ani s důvodem výpovědi, neboť žalovaným uvedený důvod výpovědi, který označil jako„ z rodinných důvodů“, není důvodem zákonným, ani důvodem zcela určitým. Žalobkyně uvedla, že veškeré povinnosti plynoucí jí z nájemní smlouvy řádně a svědomitě plní, z toho důvodu je pro ni jednání žalovaného zcela nepochopitelné a stresující. Žalobkyně celou situace nechápe i z toho důvodu, že žalovaný nájemní smlouvu připravil zcela samostatně a neumožnil jí jakékoliv úpravy. Žalobkyně do bytu investovala značné náklady, když počítala, že v bytě dlouhodobě setrvá, což predikovala na základě nájmu ujednaného na dobu neurčitou. Žalobkyně dále upozornila na to, že nájemní smlouva je fakticky označena jako smlouva podnájemní, přičemž zde existuje jednota v osobě vlastníka a nájemce, což podnájemní smlouvu samo o sobě vylučuje, neboť není možné, aby žalovaný byt sám sobě pronajal a následně jej někomu dalšímu podnajal, v takovém případě by se jednalo minimálně o chování v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně se domnívá, že se jedná o chybu v názvosloví, jež však byla ze strany žalovaného učiněna zcela záměrně, a to proto, aby došlo ke značnému omezení práv nájemce bytu, tedy žalobkyně. Na základě výše uvedeného se žalobkyně obrátila na soud, aby přezkoumal podle § 2290 o.z. oprávněnost výpovědi z nájmu učiněné dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním došlým zdejšímu soudu dne [datum] tak, že s žalobkyní uzavřel dne [datum] podnájemní smlouvu k bytu za účelem uspokojování bytových potřeb žalobkyně. Žalobkyně si dle žalovaného byla vědoma, že podepisuje podnájemní smlouvu a s obsahem smlouvy se podrobně seznámila. Žalovaný dodal, že původně zamýšlel připravit nájemní smlouvu, avšak na poslední chvíli se rozmyslel a chtěl, aby smlouva byla uzavřena mezi jeho manželkou a žalobkyní. Tuto změnu však již nestačil realizovat, neboť na něj byl ze strany žalobkyně vyvíjen nátlak. Žalovaný zaslal dne [datum] žalobkyni písemnou výpověď z nájmu v souladu se zněním uzavřené smlouvy. Žalobkyně dle žalovaného měla písemnou výpověď z nájmu bytu převzít, o čemž mimo jiné svědčí i její reakce zaslána prostřednictvím e-mailu dne [datum], kdy žalobkyně zaslala žalovanému dopis bez vyznačení data, jehož obsahem byla i nabídka žalobkyně, že opustí byt, pokud jí bude vyplaceno odstupné. Přílohou předmětného dopisu byl písemný návrh, jenž obsahoval požadavek na stažení výpovědi z nájmu bytu, v důsledku čehož by žalobkyně nepodala žalobu, nebo přistoupení k finanční kompenzaci v částce cca 40 000 Kč s tím, že by žalobkyně opustila byt bez podání žaloby, anebo možnost předložení jiného návrhu, který by žalobkyně akceptovala. Žalovaný označil takové jednání žalobkyně za ultimátní, nikoliv za poučení, či vstřícnou nabídku, jak uvedla žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že si žalobkyně protiřečí, když rodinné důvody jakožto důvod výpovědi hodnotí jako nepřesné a nezákonné, když při vzájemné komunikaci sama uvádí, že byt bude využívat manželka žalovaného. Žalovaný dále označil tvrzení žalobkyně o nemožnosti úprav znění nájemní smlouvy za zcela účelné, neboť dle něj žalobkyně možnost se ke znění vyjádřit a změnit jej měla. Přesto, že bylo mezi žalovaným a žalobkyní písmeně ujednáno, že výpovědní lhůta v případě nájmu činí dva měsíce, žalovaný dne [datum] ve snaze o narovnání situace zaslal žalobkyni doporučený dopis a e-mail, kde změnil výpovědní dobu na tři měsíce, tj. výpovědní lhůta končila ke dni [datum]. Žalovaný se s ohledem na shora uvedené domnívá, že postupoval v souladu se zákonem a to konkrétně v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) o.z., neboť byt bude užívat manželka žalovaného, která je v [obec] zaměstnána a současně žije v pronajatém bytě. 3. Při jednání dne [datum] bylo zahájeno dokazování a současně bylo ve věci rozhodnuto. Obecný zmocněnec žalovaného v průběhu jednání soudu potvrdil, tak jak se účastníci řízení shodli, že předmětná podnájemní smlouva by měla být správně a řádně označena jako smlouva nájemní, neboť se svým charakterem o nájemní smlouvu jedná a jakékoliv jiné ujednání by bylo v rozporu se zákonem. 4. Soud provedl následující důkazy: výpis z katastru nemovitostí k nemovitosti [adresa] na [list vlastnictví], podnájemní smlouva ze dne [datum], nájemní smlouvou na byt ze dne [datum], předávací protokol ze dne [datum], e-mailová konverzace nazvaná„ výpověď“ ze dne 6. a [datum], vyjádření k neplatné výpovědi, podací lístek ze dne [datum], e-mail označený jako„ nabídka“ ze dne [datum], žalobkyní navržené způsoby řešení, odpověď žalovaného ze dne [datum], obálka adresovaná žalobkyni ze dne [datum], fotografie nerozlepené obálky s datem [datum], sdělení obecného zmocněnce ze dne [datum]. 5. Na základě provedených důkazů a skutečností, které účastníci označili za nesporné, zjistil soud následující skutkový stav. 6. [příjmení] předmětného bytu na adrese [adresa]). 7. Žalovaný z pozice nájemce uzavřel s žalobkyní jakožto podnájemnkyní podnájemní smlouvu o podnájmu věci za účelem bydlení. Předmětem podnájemní smlouvy byl předmětný byt. Podnájem byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou s tím, že žalobkyně měla žalovanému platit měsíční nájemné v částce 7 500 Kč, zálohy na elektřinu v částce 1 400 Kč měsíčně a služby, jež jsou spojeny se společnými částmi budovy, v částce 900 Kč měsíčně. Výpovědní doba byla ujednána v délce 2 měsíce. K předání bytu došlo dne [datum]. Žalovaný nechal současně vyhotovit i nájemní smlouvu na byt, která ve většině ujednání souhlasila s původní podnájemní smlouvou, avšak tato smlouva nebyla nikdy ze strany žalobkyně podepsána (podnájemní smlouva ze dne [datum], nájemní smlouvou na byt ze dne [datum], předávací protokol ze dne [datum]). 8. Žalovaný kontaktoval žalobkyni skrze e-mail dne [datum] s tím, že je nucen jí dát z rodinných důvodů výpověď z nájmu bytu ke dni [datum]. Dne [datum] kontaktovala žalobkyně žalovaného s tím, aby jí sdělil konkrétní důvod výpovědi z nájmu, nýbrž rodinné důvody jsou široký pojem. Na tuto zprávu reagovala manželka žalovaného, paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], která uvedla, že se do bytu bude v květnu roku 2022 stěhovat ona (e-mailová konverzace nazvaná„ výpověď“ ze dne 6. a [datum]). 9. Žalobkyně kontaktovala žalovaného opětovně s tím, že jej upozornila, že společně uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, shrnula komunikaci s žalovaným a dala mu najevo, že chápe situaci z obou stran, a proto je ochotna se s žalovaným domluvit na přijatelném řešení pro obě strany. Současně žalobkyně žalovaného upozornila na neplatnosti výpovědi s ohledem na výpovědní dobu, která byla ujednána ve lhůtě dvou měsíců, což je v rozporu se zákony ČR, neboť dle o.z. je výpovědní lhůta tří měsíční (nedatované vyjádření k neplatné výpovědi, podací lístek ze dne [datum]). 10. Žalobkyně žalovaného kontaktovala skrze e-mail dne [datum] s tím, že má možnost se od března 2022 přestěhovat. Nájem měla žalobkyně v danou chvíli u žalovaného zaplacen do [datum] Náklady žalobkyně na stěhování do nového bydlení představovaly částku 38 000 Kč, a proto žalobkyně žalovanému navrhla, že se z bytu odstěhuje, když jí žalovaný vyplatí kompenzaci v částce alespoň 23 000 Kč, aby pokryla náklady spojené se stěhováním. Podmínkou uzavření této dohody bylo, aby byl nový byt stále volný, a také aby žalobkyně měla od žalovaného peníze ihned k dispozici. Pokud by žalovaný nesouhlasil, dohoda by byla nepředmětná, pokud by souhlasil, ale nový byt by již nebyl volný, žalobkyně by hledala další byt, kam by se mohla přestěhovat. Žalobkyně žalovaného upozornila, že pokud se nedomluví na žádné kompenzaci, žalobkyně bude postupovat tak, jak uvedla v předchozím doporučeném dopise, tedy že podá žalobu k soudu. Žalobkyně žalovanému navrhla tři možné způsoby řešení a to takové, že buď žalovaný stáhne výpověď a žalobkyně nepodá žalobu, nebo žalovaný přistoup