17 C 375/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že jako příspěvková organizace zřízená [územní celek] je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, a to včetně jejich n následného umísťování na střeženém parkovišti. Žalobkyně dále tvrdila, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], které bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní (protokol o odtahu [číslo]). Nařízením [územní celek] je stanovena jak cena nuceného odtahu, tak i cena parkovného na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné ceny odtahu ve výši 1 900 Kč, jakož i ceny parkovného ve výši 250 Kč za první až třetí den a parkovného ve výši 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den, avšak bezvýsledně. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhala zaplacení celkem 4 250 Kč (za období od [datum] do [datum]), jakož i příslušných úroků z prodlení za období od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalobkyně je příspěvkovou organizací [územní celek], jejímž předmětem činnosti je zajištění materiálně-technického zázemí pro činnost [územní celek], tj. mimo jiné zajišťování přemisťování nalezených a opuštěných vozidel předaných hlavnímu městu [obec], včetně jejich následného hlídání, jakož i odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich následného hlídání (zřizovací listina žalobkyně). Výše ceny odtahu realizovaného žalobkyní činí 1 900 Kč, jakož i výše ceny parkovného na parkovišti provozovaném žalobkyní činí 250 Kč za první až třetí parkování, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den parkování a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni parkování (nařízení Rady [územní celek] ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] v [údaj o čase] hodin provedla odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], neboť toto vozidlo činilo překážku v provozu na pozemní komunikaci (protokol o odtahu vozidla [číslo]). Toto vozidlo bylo odtaženo na odstavné parkoviště žalobkyně. Za žalovaného si pak vozidlo dne [datum] převal pan [jméno] [příjmení]. Za dobu od [datum] do [datum] pak žalovanému vznikl dluh ve výši 4 250 Kč, přičemž tato částka nebyla na místě uhrazena (protokol o odtahu [číslo]). Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (dopis ze dne [datum], dodejka). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (dopis ze dne [datum], dodejka). 5. Z výpisu z centrální evidence vězněných osob ve vztahu k žalovanému pak soud zjistil, že žalovaný se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž vězněn byl mj. také v období od [datum] do [datum], tedy v době odtahu předmětného vozidla (výpis z centrální evidence vězněných osob). 6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, když ve věci aplikoval jak speciální úpravu zákona o provozu na pozemních komunikacích (zákona č. 361/2000 Sb., dále jen„ z. p. p. k.“), tak i obecnou úpravu zákoníku občanského (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ OZ“). Pro posouzení dané věci platí, že kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (§ 45 odst. 1 z. p. p. k.). Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, když se toto odstraní na náklad jeho provozovatele (§ 45 odst. 4 z. p. p. k.) Dále platí a bylo prokázáno, že žalobkyně, jako příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou, je zřizovací listinou oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání (§ 59 odst. 2 písm. i/ zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jakož i § 23 odst. 1 písm. b/ a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). 7. Žalobkyně v žalobě uvedla, že odtah vozidla [registrační značka] byl proveden na základě žádosti Městské policie hl. m. [obec] dle § 17a odst. 6 zákona České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, dále jen„ zákon č. 553/1991 Sb.“. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 17 C 375/2021-20 byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby uvedla a doložila, kdy, kým a z jakého konkrétního důvodu byl na uvedené vozidlo použit technický prostředek k zabránění k odjezdu vozidla, kdy současně byla žalobkyně upozorněna na možnost postupu dle § 17a odst. 6 věta druhá zákona č. 553/1991 Sb., když bylo zjištěno, že v předmětné době se žalovaný nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. K žádosti žalobkyně pak byla lhůta k doplnění tvrzení žalobkyni usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2022, č. j. 17 C 375/2021-25 prodloužena do 22. 5. 2022, přičemž však ani v takto prodloužené lhůtě žalobkyně ničeho nedoplnila a nejasné skutečnosti soudu neosvětlila. V řízení tak nebylo prokázáno, z jakého konkrétního důvodu byl odtah vozidla a jeho umístění na parkovišti žalobkyně uskutečněn a již toto by bylo důvodem pro zamítnutí žaloby. 8. Podle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., pak navíc platí, že nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. 9. Jak bylo v řízení prokázáno, žalovaný se od [datum] nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, zejména tedy byl vězněn přesně v období od [datum] do [datum], kdy bylo vozidlo žalovaného převzato osobou [jméno] [příjmení]. Z této skutečnosti má soud za to, že v daném případě tak nastaly důvody zproštění povinnosti k úhradě nákladů na odstranění vozidla, neboť žalovanému pobyt ve výkonu trestu odnětí svobody znemožnil, aby před odstranění vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Vzhledem pak k tomu, že vozidlo dne [datum] převzala osoba odlišná od žalovaného, nelze ani toto jednání vyhodnotit jako uznání dluhu (§ 2053 OZ), které by mělo účinku vůči žalovanému. Soud tak ze všech těchto skutečností dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 17 C 375/2021-20 na možný postup dle § 17a odst. 6 věta druhá zákona č. 553/1991 Sb., upozorněna, a nelze tak namítat, že tím, že ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), byla v řízení znevýhodněna. Předně je nutno konstatovat, že žalobkyně již v žalobě a následně také v podání ze dne [datum] vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Vzhledem pak k tomu, že soud dospěl k závěru, že na základě spisového materiálu lze ve věci bez nařízeného jednání rozhodnout, neshledal soud za nutné ve věci nařizovat jednání. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok ad I.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když jinak plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. 13. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).