18 C 455/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 609 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] byl žalovaný v souladu s ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“) převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek v organizmu, jelikož zde bylo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem následně provedeného laboratorního vyšetření krve žalovaného byla zjištěna pozitivní přítomnost jiných návykových látek. Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne [datum] si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 6,3 km. Vyčíslení nákladů na použití předmětného služebního vozidla představuje částku 44 Kč. Za provedené odborného lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb v souladu s ust. § 24 odst. 1 zákona – [nemocnice] s.r.o., na základě faktury [číslo] částku 565 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost jiných návykových látek v organizmu, žalobce po žalovaném ve smyslu ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona požaduje náhradu nákladů v celkové výši 609 Kč, které byl nucen vynaložit za provedené odborné lékařské vyšetření a dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] která byla splatná dne [datum]. Žalovaný však dlužnou částku žalobci dosud neuhradil. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že dne [datum] byl žalovaný v souladu s ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně před škodlivými účinky návykových látek převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek v organizmu, jelikož zde bylo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem (úřední záznam z [datum], žádost o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení ze dne [datum]). výsledkem následně provedeného laboratorního vyšetření krve žalované byla zjištěna pozitivní přítomnost jiných návykových látek (protokol o lékařském vyšetření ze dne [datum], výsledkový list vyšetření krve). převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne [datum] si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 6,3 km. Vyčíslení nákladů na použití předmětného služebního vozidla představuje částku 44 Kč (vyčíslení nákladů na dopravu). za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb – [nemocnice] s.r.o., na základě faktury [číslo] částku 565 Kč (citovaná faktura, potvrzení o zaplacení). Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky, která byla prokázána v jeho těle na základě laboratorního vyšetření. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalobce žalovaného k odběru krve přivezl služebním vozidlem a rovněž to, jaké náklady žalobci v souvislosti s převozem žalovaného do zdravotnického zařízení, včetně úhrady zdravotnickému zařízení za provedení laboratorního vyšetření vznikly. Žalovaný tak tím, že tuto dlužnou částku žalobci dosud neuhradil, nesplnil svojí povinnost vyplývající pro něj z ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok II. rozsudku) je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají toliko ze dvou paušálů á 100 Kč (ust. § 151 odst. 3 o.s.ř.). Ve výroku III. rozsudku pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, neboť žalobce je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozen a poplatková povinnost tak přechází na žalovaného (ust. § 2 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění). Výše poplatku je dána položkou 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.