27 C 121/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky 2 151,92 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů s odůvodněním, že žalovaná byla odběratelem plynu na odběrném místě [číslo] adresou [adresa], a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, přičemž žalovaná svou smluvní povinnost k hrazení ceny za odběr plynu řádně neplnila. Žalovaná totiž ve lhůtě splatnosti řádně neuhradila vyúčtovaný odběr plynu za období od 8. 6. 2021 do 15. 10. 2021 v ceně 2 151,92 Kč O zaplacení částky tohoto odběru byla žalovaná upomínána, ale dluh přesto uhrazen nebyl. 2. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 28. 5. 2013 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa], jakož i závazek žalované platit cenu odebraného plynu. Tato smlouva byla uzavřena podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (Předmětná smlouva, smlouva o připojení k distribuční soustavě ze stejného dne, Obchodní podmínky dodávky zemního plynu žalobkyně účinné od 1. 9. 2011). Cena plynu odebraného za období 8. 6. 2021 – 15. 10. 2021 v odběrném místě [číslo] byla vyúčtována fakturou ze dne 21. 10. 2021 [číslo] znějící na částku 2 151,92 Kč, s datem splatnosti 11. 11. 2021. Faktura je vystavena na adresu odběrného místa žalované uvedenou ve smlouvě tj. na adresu [adresa] (předmětná faktura). Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 30. 3. 2022, kopie obálky). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce plynu do shora uvedeného odběrného místa (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 72 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.) a výše uvedenou fakturou byl žalobkyní žalované vyúčtován odběr plynu za období od 8. 6. 2021 do 15. 10. 2021, s tím, že dlužná částka za odběr plynu za dané období činila 2 151,92 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na nedoplatek na odběr plynu za shora uvedené období něčeho uhradila a rovněž ze strany žalované nebyl nikterak zpochybňován rozsah či kvalita plnění ze strany žalobkyně. Vzhledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) jí byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z žalované částky za období od 12. 11. 2021 do zaplacení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. uvedeno. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 600 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.), vše včetně příslušné 21 % DPH, celkem tedy částku 1 489 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o úhradu dlužné částky za odebraný plyn, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.