27 C 164/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 23. 3. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 095 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje z ust. § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 10. 5. 2021 a tato byla doručena dne 25. 5. 2021. Žalobkyně se dále vyjádřila v tom smyslu, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně takto zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne 23. 7. 2020 do dne 3. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 43 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 24. 7. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 23. 2. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit: a) Základ příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., konkrétně 65 Kč), tzn. 43 dní krát 65 Kč = 2 795 Kč; b) Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dopisem ze dne 10. 5. 2021 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od 23. 7. 2020 do dne 3. 9. 2020 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 2 795 Kč a náklady na uplatnění činí 300 Kč, a dále že žalobkyně tyto nebude požadovat v případě, že bude příspěvek včas uhrazen. Žalovaný byl vyzván k úhradě v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy (zjištěné údaje o vozidle/ provozovateli, kupní smlouva ze dne 12. 7. 2020, předmětná výzva). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne 11. 8. 2021, tentokrát již včetně nákladů na uplatnění příspěvku (řečená upomínka, doručenka). Dopisem ze dne 23. 2. 2022 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu ve výši 3 250 Kč (předžalobní upomínka z tohoto dne, výpis ze sledování zásilek PoštaOnline). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci. Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od 23. 7. 2020 do dne 3. 9. 2020 splnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalobkyně v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu jej rovněž upomínala. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 3 095 Kč, jakožto zákonného příspěvku z nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb.) a částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 795 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.