27 C 447/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 614 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že se žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti [anonymizována dvě slova] – [rok] [anonymizováno] za škodu způsobenou provozem vozidla KIA, [registrační značka]. Pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 947 Kč, počátek pojištění byl sjednán na den 17. 5. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 8. 2020, a to ani po urgenci ze strany žalobkyně, v níž byl též upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy, nebude-li dlužné pojistné ve lhůtě k tomu stanovené zaplaceno. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, pojistná smlouva tak zanikla s účinky ke dni 20. 11. 2020. Ke dni zániku smlouvy (za období 17. 8. 2020 až 20. 11. 2020) činil nedoplatek pojistného 1 014 Kč a poplatky spojené s vymáháním 600 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní dne 19. 3. 2021 upomenut předžalobní výzvou. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že při sjednání smlouvy byla uvedena [registrační značka], nicméně na základě dotazu do registru vozidel bylo zjištěno, že [registrační značka] vozidla byla změněna na [anonymizováno]. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto vyjádřili souhlas (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla tovární značky KIA [anonymizováno], [registrační značka], kdy pojistné bylo splatné čtvrtletně v částce 947 Kč (smlouva pojištění vozidel [číslo]). Žalovaný včas a řádně neuhradil pojistné stanovené od 17. 8. 2020 a byl proto vyzván k uhrazení nedoplatku (předpis pojistného ze dne 28. 7. 2020, 29. 10. 2020, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 15. 9. 2020, upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne 29. 9. 2020). Žalovaný přes tato upozornění ničeho na pojistné neuhradil a pojistná smlouva tak zanikla ke dni 19. 11. 2020 (oznámení o zániku pojištění ze dne 3. 12. 2020). Za období od 17. 8. 2020 do 20. 11. 2020 činí poměrná část nezaplaceného pojistného částku 1 014 Kč a žalovaný byl vyzván, aby tuto dlužnou částku, včetně účtovaných poplatků ve výši 600 Kč, uhradil (přehled inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] pokus o smír ze dne 29. 12. 2020), kdy žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalovaný byl následně právním zástupcem žalobkyně předžalobně upomenut k zaplacení dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne 19. 3. 2021 včetně výpisu ze sledování zásilky z portálu PoštaOnline). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] (§ 2758, § 2759 § 2861 zák. č. 89/2012 Sb. – dále jen o.z., § 3 odst. 1 z.p.v.) jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla tov. značky KIA [anonymizováno], původně [registrační značka], nyní [registrační značka]. Pojistné bylo splatné čtvrtletně v částce 947 Kč a žalovaný neuhradil žalobkyni splátku splatnou dne 17. 8. 2020. Pojistná smlouva následně zanikla dne 19. 11. 2020 (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen z.p.v.)). V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by pojistné uhradil řádně a včas či že by k zániku pojištění došlo přede dnem 19. 11. 2020. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné dle žalobního návrhu žalobkyně, a to včetně nárokovaných poplatků (§ 2782 odst. 1 o.z., § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.), tedy částku v celkové výši 1 614 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jež žalobkyně kapitalizovala za období od 21. 11. 2020 do 3. 8. 2021 ve výši 94 Kč. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 1 614 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 14a a.t.) Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení.