27 C 466/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 2 083 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalobkyně strany uzavřely pojistnou smlouvu [číslo]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 23. 10. 2018 a jednalo se o pojištění vozidla tovární značky ŠKODA, typ [jméno], [registrační značka]. Předmětem smlouvy bylo "Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno]. Pojistné bylo splatné půlročně, v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo dne 29. 1. 2021 následkem neplacení pojistného žalovanou, přestože byla v souladu se zákonem upomenuta. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, tj. až do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaniklo, tedy do 31. 3. 2021 včetně, nicméně žalobkyně požaduje pouze poměrnou část pojistného za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do 29. 1. 2021 včetně. Žalobkyně též požaduje úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za upomínku na dlužné pojistné před zánikem pojištění a poplatku ve výši 300 Kč za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši, který kapitalizovala ode dne následujícího po zániku pojištění do dne podání žaloby, tj. od 30. 1. 2021 do 6. 10. 2021, v částce 118 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla dne 18. 6. 2021 předžalobně upomenuta. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] kdy se jednalo o pojištění vozidla tovární značky ŠKODA, typ [jméno], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 23. 10. 2018, s pojistným splatným pololetně ve výši 2 938 Kč (pojistná smlouva ze dne 23. 10. 2018, záznam o jednání). Dle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně s účinností od 1. 6. 2019 (dále jen sazebník) činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění rovněž 300 Kč (položky č. 1, 2). Žalobkyně upomenula dne 7. 12. 2020 žalovanou o zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 754 Kč spolu s náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, nejpozději do 28. 1. 2021, přičemž ji zároveň upozornila na možnost zániku pojištění (upomínka ze dne 7. 12. 2020). Pojistná smlouva zanikla dnem 28. 1. 2021 z důvodu nezaplacení pojistného, když k tomuto dni činila celková dlužná částka 1 783 Kč za období od 23. 10. 2020 do 28. 1. 2021 včetně poplatku 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a poté byla ještě zvýšena o 300 Kč za zaslaný pokus o smír dle sazebníku (ukončení pojistné smlouvy z 10. 2. 2021, pokus o smír ze dne 9. 3. 2021, inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo]). Dopisem ze dne 18. 6. 2021 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 2 083 Kč a nákladů zastoupení (upomínka z tohoto dne, poštovní podací arch ze stejného dne). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] to na dobu neurčitou s počátkem pojištění k 23. 10. 2018, která zahrnovala shora citované pojištění (§ 2758, § 2759 § 2861 zák. č. 89/2012 Sb. – dále jen o.z., § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.) a na základě níž vznikla žalované povinnost hradit pojistné v pololetní výši 2 938 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo dne 28. 1. 2021 ukončením ze strany žalobkyně pro neplacení pojistného žalovanou. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by pojistné uhradila řádně a včas či že by k zániku pojištění došlo přede dnem 28. 1. 2021. Z daného důvodu byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné dle žalobního návrhu žalobkyně, a to včetně poplatků za upomínání a za pokus o smír (§ 2782 odst. 1 o.z., § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.), tedy částku v celkové výši 2 083 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) v kapitalizované v částce 118 Kč za období od 30. 1. 2021 do 6. 10. 2021. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně plně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 726 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 5 a.t.) v celkové výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.), vše včetně příslušné 21 % DPH (§ 14a a.t.). Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o úhradu dlužného pojistného, kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené její právní zástupkyní řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaná uzavřela smlouvu o pojištění a pojistné nebylo za určité období zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.