33 C 7/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (datum) se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky (částka) spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že v souladu s § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud (anonymizováno) po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku ve stanovené lhůtě. Jelikož žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagovala, žalobkyně ji dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, a to od (anonymizováno) (rok) O této skutečnosti byla žalovaná písemně žalobkyní informována. Uvedeným jednáním se stala žalovaná poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně jí vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná, ač v souladu se zákonem řádně přihlášena, nedostála své zákonné poplatkové povinnosti a dluží tak žalobkyni poplatky za měsíce (anonymizováno) až (anonymizováno) (rok) po (částka) měsíčně, celkem (částka). Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do podání této žaloby, dále požadovala náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná, ač nesplnila svou zákonnou povinnost přihlásit televizní přijímač, považuje se ze zákona za poplatníka televizního poplatku, a to od (anonymizováno) (rok) (zjištěno z výzvy k přihlášení poplatníka (anonymizováno) ze dne (datum) a sdělení o zařazení do evidence plátců televizního poplatku ze dne (datum)). Žalované tak vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve výši (částka) měsíčně za dobu trvání přihlášení vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (zjištěno z potvrzení přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení (anonymizována dvě slova)). Žalovaná však za období od (anonymizováno) do (anonymizováno) (rok), tedy celkem za (anonymizováno) měsíců, nezaplatila zákonný televizní poplatek (zjištěno z přehledu předpisů a plateb), a to ačkoli byla upomínána (zjištěno z přehledu závazků – upozornění (anonymizováno) ze dne (datum) a ze (anonymizována dvě slova). (rok) včetně dodejky). 6. Po právní stránce soud posoudil věc takto: 7. Žalovaná jako držitelka televizního přijímače byla povinna platit televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ustanovení § 5 zákona č. 348/2005 Sb., činí výše měsíčního poplatku částku (částka) měsíčně za jeden přijímač. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí měsíčně nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná svou zákonnou povinnost nesplnila, neboť neuhradila žalobkyni poplatky za období od února do prosince 2020. Soud proto uzavřel, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužné poplatky v celkové výši (částka). Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od data splatnosti jednotlivých poplatků pouze do dne podání žaloby dne (datum), jeho celková kapitalizovaná výše činí (částka). Soud tedy uložil žalované povinnost k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši (částka) a zákonného úroku z prodlení ve výši (částka), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. V souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (dva úkony právní služby po (částka): příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby – ustanovení § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ advokátního tarifu), dvěma režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu), a to vše včetně 21 % DPH ve výši (částka) Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši (částka), a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).