40 C 133/2019-55 — Obvodní soud pro Prahu 9

Předmětem řízení je zaplacení 9 876 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady nedoplatku na zálohách za plnění spojená s užíváním bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], [adresa], na pozemcích parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha (dále jen byt) za období od listopadu 2018 do ledna 2019. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Nárok žalobce není po právu. Žalobce požaduje v říjnu 2022 nedoplatek na zálohách za plnění spojená s užíváním bytu za období od listopadu 2018 do ledna 2019, avšak povinností žalobce bylo vystavit vyúčtování služeb za rok 2018 a 2019 v zákonem stanovených lhůtách. Poté, co se vyúčtování stalo splatným, již žalobce nemůže úspěšně žalovat nedoplatek na zálohách za plnění spojená s užíváním bytu a proto byla žaloba zamítnuta. V takovém případě muže v souladu se zákonem požadovat nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2018 a 2019. Soud na daný případ aplikoval soud zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon“). Současně soud aplikoval i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Dle § 7 odst. 1 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 2 zákona poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1) o. s. ř. a contrario, úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Výrok III. o odměně opatrovníka žalovaného je odůvodněn § 140 odst. 2 o.s.ř. Soudem ustanovenému opatrovníku žalovaného byla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5 400 Kč bez DPH (odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4 500 Kč a 3 paušální částky po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.). Výrok IV. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., státu byla přiznána náhrada nákladů řízení spojených se zastupováním žalovaného opatrovníkem. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř.