40 C 279/2019-77 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 2 150 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalobci odtahem vozidla ve vlastnictví žalovaného [registrační značka] (dále jen vozidlo), který byl proveden dne [datum] a následném umístění vozidla na střeženém parkovišti žalobce dne [datum]. Konkrétně žalobce požaduje 1 900 Kč za odtah a 250 Kč za střežení vozidla (parkovné). 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce vydal vozidlo osobě, která nebyla oprávněna vozidlo vyzvednout, čímž žalovanému vznikla škoda ve výši 218 000 Kč. V návaznosti na to žalovaný prodal vzájemný návrh, kterým se domáhá na žalobci uhrazení částky ve výši 218 000 Kč, s tím že na tu tuto částku započetl žalovanou částku ve výši 2 150 Kč, a domáhá se tak zaplacení částky 215 850 Kč. 3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Žalobce je příspěvkovou organizací Hlavního města Prahy a předmětem jeho činnosti je zajištění materiálně-technického zázemí pro činnost Hlavního města Prahy, a to mj. zajišťování přemisťování nalezených, opuštěných vozidel předaných Hlavnímu městu [obec] včetně jejich hlídání a výkon oprávnění Hlavního města Prahy dle zák. č. 13/1997 Sb. spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně hlídání (zřizovací listina žalobce). Dle karty vozidla [registrační značka] byl ke dni [datum] vlastníkem vozidla žalovaný (výpis MV ČR – karta vozidla ze dne [datum]). Vozidlo tovární značky [anonymizováno], černé barvy, [registrační značka], bylo odtaženo dne [datum] v 9:22 hod z [obec a číslo], [ulice] ulice, s tím, že odstranění vozidla bylo provedeno na základě rozhodnutí Městské policie [anonymizováno] v souladu s § 45 odst. 4 zák. č. 553/1991 Sb., vozidlo bylo téhož dne umístěno na parkovišti (protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] bylo vozidlo vyzvednuto [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (dále jen žadatel). Vozidlo bylo žadateli vydáno na základě předložení klíčů od vozidla, předložení malého technický průkaz a uzavření dohody o přistoupení dluhu a uznání dluhu. Na základě citované dohody žadatel přistoupil k dluhu ve výši 2 150 Kč a uznal dluh, který vznikl z titulu náhrady újmy za odtah vozidla dne [datum]. Součástí dohody bylo prohlášení, že žadatel je osobou oprávněnou k převzetí uvedeného vozidla (protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum], dohoda o přistoupení dluhu a uznání dluhu ze dne [datum]). Vozidlo bylo žalovaným od dubna 2017 do června 2017 poskytnuto na základě ústné dohody za úplatu [jméno] [příjmení], jednateli společnosti [právnická osoba], [IČO]. Od září [rok] se jednatel citované společnosti stal nekontaktním, vozidlo žalovanému nevrátil (usnesení o zahájení trestního stíhání [číslo jednací] ze dne 4. 2. 2019). Davie [příjmení] [příjmení] byl od [datum] do [datum] společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO] (výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum]). Dle článku F odst. 1 pokynu provozního náměstka ředitele Správy služeb [územní celek] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ metodický pokyn“) platí, že„ Žadatel, který neprokáže, že je vlastníkem/provozovatelem vozidla, tedy, že je osobou, která je uvedena v dokladech podle písm. (D) nebo osobou, která jedná za právnickou osobu podle písm. (C), která je uvedena v dokladech podle písm. (D), musí prokázat oprávnění k vyzvednutí vozidla. Toto oprávnění prokáže tak, že a) má klíče od vozidla a zároveň, b) prokáže svoji totožnost a zároveň, c) předloží doklady od vozidla (osvědčení o registraci vozidla, osvědčení o technickém průkazu, velký technický průkaz), v nichž žadatel není uveden jako vlastník/provozovatel“. Dle článku C odst. 1 citovaného pokynu platí, že„ Jedná-li žadatel za obchodní společnost nebo družstvo, které je vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, zjistí dispečer podle dokladu totožnosti z obchodního rejstříku, zda žadatel je: a) statutárním orgánem právnické osoby (např. jednatel s.r.o.) nebo b) členem statutárního orgánu (např. člen představenstva a.s.) nebo c) prokuristou“ (pokyn provozního náměstka ředitele Správy služeb hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum]). Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce dne [datum] oprávněně provedl odtah vozidla ve vlastnictví žalovaného [registrační značka] a následně jej umístil na střežené parkoviště, čímž žalobci vznikla škoda ve výši odpovídající nákladům na odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti, kterou je žalovaný povinen nahradit. Ze způsobené škody vznikl mezi účastníky závazkový vztah. Výše nákladů na odtah vozidla a jeho umístění na střeženém parkovišti je určena nařízením Hlavního města Prahy [číslo]. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní úkon, vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody a zavinění. Žalobce prokázal porušení právní povinnosti žalovaným, vznik škody i existenci příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. V době podání žaloby tak byl nárok žalobce po právu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný provedl vůči nároku žalobce započtení v soulad s § 1982 odst. 1 a 2 o.z., kdy vůči žalobci započetl nárok vyplývající z náhrady škody, kterou žalobce svým jednáním žalovanému způsobil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud zamítl žalobu z toho důvodu, jak je uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozsudku, že dovodil, že žalobce svým jednáním způsobil žalovanému škodu, a to tím, že vydal vozidlo osobě, která nebyla s vozidlem oprávněna nakládat. Započtením došlo k zániku žalovaného nároku, s tím, že nárok žalovaného, ačkoliv výše nároku bude předmětem dalšího řízení, bude jistě převyšovat částku 2 150 Kč s příslušenstvím. Vzájemný návrh žalovaného na zaplacení 215 850 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou žalobce způsobil žalovanému tím, že dne [datum] vydal vozidlo ze svého střeženého parkoviště osobě, která nebyla s vozidlem oprávněna disponovat, shledal soud důvodným, když žalobce vydal vozidlo osobě, které je odlišná od vlastníka/provozovatele vozidla, aniž by si ověřil, na základě jakého právního titulu, je osoba, která žádá o vydání vozidla, oprávněna s vozidlem nakládat a vozidlo užívat. Odtahem vozidla vznikl mezi provozovatelem vozidla a osobou k odtahu vozidla oprávněnou závazkověprávní vztah (§ [číslo], § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, díle jen „o.z.“), který byl založen způsobením škody (§ 2910 o.z.) ve výši nákladů na odtah a parkování vozidla na střeženém parkovišti. Tím, že žalobce odtáhl vozidlo, a umístil ho na parkoviště, převzal vozidlo do detence. Žalobce tak stíhala mj. povinnost nakládat s vozidlem řádně, s náležitou péčí tak, aby věc nebyla poškozena, ztracena či zničena. Na žalobce přešlo nebezpečí škody na věci, neboť odtáhnutím vozidla ztrácí jeho vlastník/provozovatel možnost věc sám chránit a může tak objektivně očekávat, že bude zajištěna náležitá péče o takovou věc. Na danou věc lze analogicky (§10 odst. 1 o.z.) aplikovat právní úpravu úschovy (§ 2408 o.z.). Žalobce tak v souladu s § 2403 odst. 1 o.z. měl povinnost opatrovat vozidlo tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda. Jak bylo popsáno výše, žalobce nepostupoval při úschově vozidla řádně, s dostatečnou péčí, a ani nepostupoval v souladu s principem prevence, když vydal vozidlo osobě aniž dostatečným způsobem ověřil oprávnění osoby, která vozidlo vyzvedla, k užívání předmětného vozidla. Žalobce tak svým jednání, kdy porušil svou povinnost péče o vozidlo, které převzal do úschovy, způsobil vznik škody na převzaté věci. [příjmení] se žalobce zprostil vzniklé škody, musel by prokázat, že dostatečně ověřil, že žadatel o vydání vozidla byl oprávněn s vozidlem nakládat. Tuto skutečnost ale žalobce neprokázal. V daném případě, kdy vlastníkem vozidla byla právnická osoba, je možné vydat vozidlo pouze osobě, která prokáže oprávnění s vozidlem nakládat, tedy že vozidlo vyzvedává osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, případně že osoba oprávněná jednat za právnickou osobu zplnomocní další osobu, která bude k takovému jednání oprávněna. Ani jedna z těchto náležitostí ale splněna nebyla, když žalobce dovodil oprávnění žadatele nakládat s vozidlem pouze na základě toho, že žadatel předložil klíče od vozidla a osvědčení o registraci vozidla. Na základě tohoto však nelze uzavřít, že žadatel je oprávněn s vozidlem nakládat, když žádná z těchto skutečností neprokazuje vůli vlastníka/provozovatele vozidla umožnit třetí osobě nakládat s vozidlem. V daném případě bylo povinností žalobce ověřit z obchodního rejstříku žalovaného, zda je žadatel oprávněn jednat za žalovaného, případně požadovat od žadatele plnou moc, která ho opravňuje nakládat s vozidlem. K argumentaci žalobce, že vydal vozidlo vlastní