52 C 205/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 7.849 Kč s příslušenstvím, z titulu zaplacení příspěvku, dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3, přičemž od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, tedy celkem 167 dní. Žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyně svůj nárok na úhradu příspěvku dovozuje dle § 4 odst. 1 Zákona, kdy výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 12. 2. 2020 výzvu k úhradě příspěvku a určila splatnost na den 28. 3. 2020. Žalobkyně se tak domáhá úhrady příspěvku ve výši 7.849 Kč, která představuje součin čísla 167 (počet dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno) a částky 47 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, jež představují poplatek, jakožto náklad na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, a to v souladu s § 4 odst. 4 Zákona. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván též předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu nečinný, zejména z listiny s názvem Zjištěné údaje o vozidle, z přípisu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 2. 9. 2022, z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3. Vozidlo nebylo v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 pojištěno tzv. povinným ručením (dle zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný byl z tohoto důvodu žalobkyní dne 12. 2. 2020 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 8.149 Kč. Žalobkyně jako datum splatnosti označila 28. 3. 2020. Z Upomínky ze dne 4. 6. 2020, z II. Upomínky ze dne 16. 7. 2020, z Předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2022 a souvisejícího podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 20. 1. 2022. 5. Na základě shora uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný je provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3. Uvedené vozidlo nebylo v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 (celkem 167 dní) pojištěno dle zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně z tohoto důvodu žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 7.849 Kč, avšak žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka tak sestává z neuhrazeného příspěvku ve výši 7.849 Kč (kdy se jedná o součin počtu dní, kdy nebylo vozidlo žalovaného pojištěno, 167 a částky 47 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“), dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (žalovaný) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři ([role v řízení]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dále dle § 1 odst. 2 Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. A konečně dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen“ vyhláška MF”) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3 ve výši 47 Kč. Pokud se jedná o náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky žalobkyní ve výši 300 Kč, pak tyto soud posoudil v souladu s § 2a vyhlášky MF, dle které výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla [značka automobilu] neměl toto vozidlo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 po celkovou dobu 167 dní ačkoli to bylo jeho zákonnou povinností. Z uvedeného důvodu vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 7.849 Kč a též na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy. 8. Co se týče příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení soud posoudil dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost dlužnou částku uhradit ke dni 28. 3. 2020. Den následující (29. 3. 2020) se tak žalovaný dostal do prodlení. V souladu s § 2a vyhlášky MF soud žalobkyni přiznal 300 Kč jako náhradu nákladů řízení spojených s uplatněním pohledávky. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.