52 C 259/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 1.504 Kč s příslušenstvím, z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu, jiného než podle písmene r, s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg (dále jen„ vozidlo“). Přičemž v období od [datum] do [datum], po dobu 14 dní, žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně svůj nárok na úhradu příspěvku dovozuje dle § 4 odst. 1 Zákona, kdy výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému, kdy splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 Zákona výzvu k úhradě příspěvku, dne [datum] a splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalobkyně se za uvedené období domáhá úhrady příspěvku ve výši 1.204 Kč, která představuje součin čísla 14 (počet dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno) a částky 86 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, jež představují poplatek, jakožto náklad na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, a to v souladu s § 4 odst. 4 Zákona. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván též předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, když ve věci zůstal nečinným, zejména pak z listiny s názvem Zjištěné údaje o vozidle a Sdělením Magistrátu hlavního města Prahy (oddělení evidence motorových vozidel) ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5t, tov. zn. Ford Transit 280 M, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] a tvrzení žalobkyně plyne, že vozidlo nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno tzv. povinným ručením. Žalovaný byl z tohoto důvodu žalobkyní dne [datum] vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 1.204 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalobkyně určila splatnost dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky dále vyzýván Upomínkou ze dne [datum], II. upomínkou ze dne [datum] a Výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5t, [registrační značka], které nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno, dle zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka za uvedené období sestává z neuhrazeného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 1.204 Kč (kdy se jedná o součin počtu dní, kdy nebylo vozidlo žalovaného pojištěno, tj. 14 a částky 86 Kč dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“), dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (žalovaný) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyně) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dále dle § 1 odst. 2 Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Konečně dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen“ vyhláška MF”) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r, s nejvyšší povolenou hmotností do 3.500 kg včetně ve výši 86 Kč. Pokud se jedná o náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky žalobkyní ve výši 300 Kč, tyto soud posoudil v souladu s § 2a vyhlášky MF, dle které výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Na základě výše označených listin, tvrzení žalobkyně a shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl v plném rozsahu. V předmětném řízení soud zjistil, že žalovaný jakožto vlastník/provozovatel vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], neměl vozidlo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. v období od [datum] do [datum] po dobu 14 dní, ačkoli to bylo její zákonnou povinností. Z uvedeného důvodu vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 1.204 Kč a též na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy. 8. Co se týče příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení soud posoudil dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost příspěvek uhradit ke dni [datum] a den následující ([datum]) se tak žalovaný dostal do prodlení. V souladu s § 2a vyhlášky MF soud žalobkyni přiznal 300 Kč, jako náhradu nákladů řízení spojených s uplatněním pohledávky. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, písmene c, bod 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, písemné podání nebo výzva ve věci samé a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Náhradu nákladů dále tvoří paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč), a náhrada 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.