52 C 317/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhala na žalované zaplacení částky 2.430 Kč s příslušenstvím, z titulu televizních poplatků. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Popsaným jednáním žalované zároveň vznikla povinnost v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění (dále jen„ Zákon“), platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však poplatky v měsíční výši 135 Kč nehradila řádně, přičemž za období říjen 2020 – březen 2022, činí dlužná částka 2.430 Kč. Pokud se jedná o splatnost jednotlivých poplatků, v souladu s § 7 odst. 2 Zákona je poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně se dlužné částky na žalované domáhala prostřednictvím výzev, avšak žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaná pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se stala poplatníkem televizních poplatků, když v srpnu 2019 přihlásila svůj televizní přijímač. Z tvrzení žalobkyně a Předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neuhradila poplatky za období říjen 2020 – březen 2022, v částce celkem 2.430 Kč (135 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni v měsíci x 18 měsíců), a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se v měsíci srpnu 2019 stala poplatníkem televizního poplatku, avšak poplatek řádně a včas nehradila. Žalovaná neuhradila poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, splatný vždy k 15. dni v měsíci, za období říjen 2020 – březen 2022, tedy za 18 měsíců, ve výši celkem 2.430 Kč (18 x 135 Kč). Žalovaná byla dne [datum] k úhradě dlužné částky vyzvána, přesto dlužnou částku neuhradila. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 3 odst. 2 věty první Zákona poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Dle § 6 Zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 Zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, předložených listinných důkazů a shora uvedených zákonných ustanovení soud shledal žalobu za důvodnou. V řízení soud zjistil, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 Zákona, když se stala držitelem televizního přijímače. Žalovaná nehradila poplatky řádně a včas v období za říjen 2020, listopad 2020, prosince 2020, leden 2021, únor 2021, březen 2021, duben 2021, květen 2021, červen 2021, červenec 2021, srpen 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021, prosince 2021, leden 2022, únor 2022 a březen 2022, tedy celkem 18 měsíců. Výše poplatku je stanovena Zákonem a činí 135 Kč. Pokud se jedná o splatnost poplatků, tato vyplývá z § 7 odst. 2 Zákona, kdy splatnost poplatku je nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná na dlužnou částku za období 18 měsíců neuhradila ničeho ani přes to, že byla k úhradě vyzvána. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o. z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně v řízení požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 223,29 Kč, což je součet dlužných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků od prvního dne prodlení každého dlužného poplatku (od 16. dne příslušného měsíce) do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu [datum]. Žalovaná byla povinna příslušný poplatek uhradit do dne splatnosti (15. den měsíce, za nějž je poplatek hrazen), avšak neučinila tak a 16. den příslušného měsíce se dostala do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba] Smlouva je uložena v registru smluv pod ID smlouvy [číslo]. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.126 Kč, kterou žalobkyně sama navrhla a která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby), která činí částku 400 Kč (2 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč (21 % z 600 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za předžalobní výzvu ze dne [datum], neboť byla vyhotovena přímo žalobkyní, a nikoliv právním zástupcem žalobkyně, předžalobní výzvu tak nelze posoudit jako právní úkon, za který by měla právnímu zástupci žalobkyně náležet odměna, dle vyhlášky.