52 C 440/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] domáhala po žalované, zaplacení částky ve výši 7.104 Kč, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.600 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla dne [datum], na žádost žalované, spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč, splatný dne [datum], přičemž před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná zaslala žalobkyni částku ve výši 1 Kč, jako ověřovací platbu, čímž žalobkyně ověřila totožnost žalované. Žalobkyně zaslala žalované dvě upomínky, čímž žalobkyni vznikly náklady ve výši 450 Kč, resp. 650 Kč a dále náklady ve výši 1.500 Kč za předání pohledávky za žalovanou k inkasnímu řízení. Dále byla žalované naúčtována smluvní pokuta dle čl. 7 smlouvy, ve výši 2x 450 Kč, celkem tedy ve výši 900 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na výše uvedený dluh nezaplatila ničeho, přestože jí byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaná pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byla ve sporu zcela nečinná, dále zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z Potvrzení o obdržení tuzemské platby, z Potvrzení o provedení tuzemské platby, kopie občanského průkazu, z listiny s názvem předsmluvní informace soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 3.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v jedné splátce se splatností 30 dnů od poskytnutí, a to spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč (dle článku 4.4 smlouvy o úvěr. Dále se žalovaná, dle článku 7.1 písm. c) smlouvy o úvěru, zavázala v případě prodlení s vrácením úvěru zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Z upomínky k úhradě vašeho dluhu ze dne [datum], z poslední upomínky před předáním na vymáhání ze dne [datum], z poslední výzvy před žalobou ze dne [datum] a souvisejících podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala o úhradu dlužné částky, přičemž žalovaná neuhradila ničeho. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v jedné splátce, a to do 30 dnů od poskytnutí úvěru, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč. Dále se žalovaná zavázala v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila, ani přes opakované výzvy žalobkyně. 6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaná) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalované, a to potvrzením o výši příjmů žalované, dále zjištěním výdajů žalované, a dále následnou lustrací v dostupných registrech CEE, insolvenčním rejstříku a registru dlužníků [právnická osoba]. Dle názoru soudu, tak žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, jako úvěrovou smlouvu, na základě, které žalobkyně (věřitel) poskytla žalované (dlužníkovi) peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na předložené listinné důkazy žalobkyní a shora uvedené zákonné ustanovení, soud shledal žalobu za důvodnou. V řízení soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v jedné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.240 Kč, a to do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Dále se žalovaná zavázala v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 3.000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč a dále smluvní pokutou ve výši 900 Kč. Žalovaná na žalovanou částku neuhradila ničeho. S ohledem na skutečnost, že v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě, které poskytla žalované finanční prostředky, dále s ohledem na skutečnost, že žalovanou nebylo v řízení sporováno uzavření smlouvy a též s ohledem na skutečnost, že žalovaná v řízení neprokázala, že by již dlužnou částku žalobkyni v plné výši uhradila, soud žalobě vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení nepožadovala příslušenství pohledávky, soud se dále otázkou příslušenství nezabýval. Soud se zabýval pouze otázkou nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. S ohledem na to, že žalobkyně požadovala, za náklady spojené s uplatněním pohledávky částku 2.600 Kč, i když žalovaná není podnikatelem, soud žalobkyni tyto náklady, které byly požadovány v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., nepřiznal, a proto žalobu v této části ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, proto jí soud proti žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 400 Kč (ve výroku III. rozhodnutí) zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 400 Kč, dle položky 2.1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tuto paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. nepožadovala, soud o ní nerozhodoval. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.