52 C 8/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhala na žalované zaplacení částky 1.485 Kč s příslušenstvím, z titulu televizních poplatků. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“) v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Na základě uvedeného se žalovaná stala poplatníkem televizního poplatku a vznikla jí tak povinnost poplatek hradit, když na výzvu žalobkyně dle ust. § 3 odst. 4 Zákona nereagovala. Žalovaná však poplatky, v měsíční výši 135 Kč, nehradila řádně, přičemž za období únor 2020 – prosinec 2020, činí dlužná částka 1.485 Kč. Pokud se jedná o splatnost jednotlivých poplatků, pak v souladu s § 7 odst. 2 Zákona, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalobkyně se dlužné částky na žalovaném domáhala prostřednictvím opakovaných výzev a též předžalobní výzvy, avšak žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaná pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná nikterak neodporovala, neboť byl ve sporu zcela nečinná, dále zejména z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatku ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum], z výzvy k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se v srpnu roku [rok] stala poplatníkem televizních poplatků, v souladu s § 3 z.č. 348/2005 Sb., a to když nereagovala ve lhůtě 30 dnů od doručení, na výzvu žalobkyně. Z Tvrzení žalobkyně a z Dopisu ze dne [datum] a související Kopie obálky soud zjistil, že žalovaná neuhradila poplatek za období od února 2020 do prosince 2020 (za 11 měsíců) v částce 135 Kč měsíčně, splatné vždy k 15. dni v měsíci a k úhradě dluhu byla vyzvána. Žalovaná má dluh vůči žalobkyni v celkové výši 1.485 Kč. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaná se v měsíci srpnu 2019 stala poplatníkem televizního poplatku, avšak poplatek řádně a včas nehradila. Žalovaná neuhradila poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, splatný vždy k 15. dni v měsíci za období od února 2020 do ledna prosince (celkem 11 měsíců x 135 Kč), tedy celkem 675 Kč. Žalovaná byla dne [datum] k úhradě dlužné částky vyzvána. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 3 odst. 4 Zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Dle § 6 Zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Dle § 7 odst. 2 Zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na předložené listinné důkazy žalobkyní a shora uvedené zákonné ustanovení, soud shledal žalobu za důvodnou. V řízení soud zjistil, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ve smyslu Zákona, když se žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobkyně, v souladu s § 3 z.č. 348/2005 Sb.. Žalovaná však nehradila poplatky řádně a včas, za únor [rok], březen [rok], duben [rok], květen [rok], červen [rok], červenec [rok], srpen [rok], září [rok], říjen [rok], listopad [rok] a prosinec [rok], tedy celkem 11 měsíců. Výše poplatku je stanovena Zákonem a činí 135 Kč. Pokud se jedná o splatnost poplatků, pak tato vyplývá z § 7 odst. 2 Zákona, kdy splatnost poplatku je nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná na dlužnou částku, za období 11 měsíců neuhradila ničeho ani přes to, že byla k úhradě vyzvána. Na základě uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalované k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o. z., když se žalovaná nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostala do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně v řízení požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 168,09 Kč, což je součet dlužných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků od prvního dne prodlení dlužného poplatku (od [datum]) do [datum] (podání žaloby). Žalovaná byla povinna příslušný poplatek uhradit do dne splatnosti (15. den měsíce, za nějž je poplatek hrazen), avšak neučinila tak a 16. den se tedy dostala do prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, neboť její návrh je v souladu se zákonem. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.126 Kč, kterou žalobkyně sama navrhla a která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby), která činí částku 400 Kč (2 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč (21 % z 600 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla učiněna přímo Českou poštou s.p., oddělení [jméno] a nejedná se tak o právní úkon, za který by právnímu zástupci žalobkyně náležela odměna.