60 C 400/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 530 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen„ Zákon“), jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona (dále jen„ Příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 Zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu: [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad 2 500 cm3, číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobce vyzval dne [datum] žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 10 230 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona - těchto bylo celkem 110 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen„ Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí 93 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle Vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 10 530 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalovaného nedošlo. 2. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení a uvedl, že vlastník vozidla dle registru silničních vozidel doložil žalobci kupní smlouvu, na základě které vozidlo dne [datum] prodal p. [jméno] [příjmení], který jej následně prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovanému. Kupující a prodávající nesplnili svou zákonnou povinnost přepsat vlastníka vozidla do 10 dnů od uzavření smlouvy. Vlastnické právo k vozidlu kupující nabývá již dnem účinnosti kupní smlouvy, kdy ohlášení změny vlastnictví vozidla do registru silničních vozidel má pouze deklaratorní účinky. Ve vymáhaném období žádný pojistitel způsobem dle § 15 zák. č. 168/1999 Sb. neohlásil vznik pojištění. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. listu 4 p.v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu [anonymizováno] (osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3), jehož je žalovaný provozovatelem/vlastníkem, nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 10 230 Kč (110 dnů nepojištění vozidla s denní sazbou 93 Kč = 10 230 Kč) a náklady na uplatnění činí 300 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne [datum], informace o zásilce). Žalovaný byl opětovně vyzýván žalobcem k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] (citované dopisy, informace o zásilkách, doručenka). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). V registru vozidel je do [datum] jako vlastník/provozovatel shora uvedeného vozidla zapsána [jméno] [příjmení], [IČO] (sdělení na č. l. 23 p.v. spisu). Kupní smlouvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] prodala předmětné vozidlo p. [jméno] [příjmení], [IČO], a jmenovaný jej kupní smlouvou ze dne [datum] prodal žalovanému (citované kupní smlouvy). 7. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba na zaplacení částky 10 530 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla byl povinen dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, mít uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalovaném, aby případně v rámci své procesní obrany vymezil rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátil. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaný byl v řízení zcela nečinný. Žalobce tak dle názoru soudu unesl důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalovaného v dané věci (§ 1099 zák. č. 89/2012 Sb.). Naproti tomu v řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v období od [datum] do [datum] svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zák. č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnil. Žalobce v souladu se zák. č. 168/1999 Sb. vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínal. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 60 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnil či že by prokázal, že na jeho straně nebyla dána povinnost k úhradě tohoto příspěvku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a v souladu s § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 10 530 Kč, která sestává z částky 10 230 Kč jakožto zákonného příspěvku nepojištěných vozidel (§ 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. i/ vyhl. č. 205/1999 Sb.) a z částky 300 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného příspěvku nepojištěných vozidel, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se nepojištěného vozidla. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný jako provozovatel/vlastník vozidla neměl v určitém období uzavřeno pojištění odpovědnosti a vznikla mu povinnost k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobce. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b