67 C 9/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 470,31 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa]. Pro případ prodlení byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Dále byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč pro případ opakované porušení kterékoli smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy. Dne [datum] byla žalovanému vystavena faktura znějící na částku 3 470,31 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, když neuhradil zálohu za měsíce červenec 2020 a srpen 2020, proto mu byla fakturou ze dne [datum] vyúčtována smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč se splatností dne [datum]. Dále byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta z prodlení ve výši 100 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na shora uvedené faktury nezaplatil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas dne [datum] (čl. 12 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa]. Dle části smlouvy„ Ostatní ujednání“ se žalovaný zavázal v případě prodlení s úhradou platby o více než 10 dnů uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč a v případě opakujícího porušení smluvních ujednání smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], obchodní podmínky žalobkyně, ceník elektřiny v kategorii domácnosti). Žalobkyně žalovanému za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavila dne [datum] fakturu znějící na částku 3 470,31 Kč se splatností dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum], plán záloh). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém mu oznámila odstoupení od smlouvy z důvodu opakujícího porušování smluvních podmínek z jeho strany (oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vč. potvrzení o odeslání ze dne [datum]). Žalobkyně žalovanému dne [datum] vystavila fakturu na částku 1 000 Kč se splatností dne [datum], jejímž předmětem byla smluvní pokuta a dne [datum] fakturu znějící na částku 100 Kč, jejímž předmětem byla smluvní pokuta z prodlení (faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne [datum] vč. potvrzení o odeslání z téhož dne). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. kopie podacího archu z téhož dne). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 4 470,31 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě žalobkyně žalovanému do sjednaného odběrného místa dodávala elektřinu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by shora uvedené faktury žalobkyni řádně uhradil. Žalovaný v řízení rovněž nerozporoval, že by mu nebyla dodávka elektřiny do odběrného místa ze strany žalobkyně řádně dodávána. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) mu byla rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 484 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť jak vyplynulo z přiloženého odesílacího archu, upomínka byla zaslána samotnou žalobkyní, nikoli jejím právním zástupcem. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.