7 C 69/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 3. 2022 se žalobce domáhá proti žalované zaplacení shora uvedených částek. Svůj nárok odůvodňuje tím, že žalovaná u něj objednala zboží – stavební materiál, který byl žalované řádně dodán i vyúčtován fakturami, žalovaná jejich převzetí potvrdila i na dodacích listech. Neuhradila však dodnes kupní cenu ve výši žalované částky, a to ani na základě upomínky předžalobní se dne 16. 11. 2021. Zdejší soud ve věci nejprve rozhodl platebním rozkazem ze dne 4. 4. 2022 č.j. 7 C 69/2022-16, proti tomuto podala žalovaná včas odpor. V tomto odporu uvedla, že je pravdou, že od žalobce objednala předmětné zboží, to však bylo nekvalitní a má za to, že by měla být dána sleva, neboť nekvalitní zboží způsobilo značné problémy a škody. K tomu navrhovala výslech provozního ředitele [titul] [jméno] [příjmení] a přislíbila, že jeho účast na jednání zajistí. 2. V reakci na odpor žalované pak soud vyzval žalovanou dne 24. 5. 2022, aby řádně doplnila svá tvrzení o nekvalitě dodaného zboží s tím, že skutková verze žalované je zcela nepřezkoumatelná a nedostatečná. Soud žalovanou vyzval, aby ke každé namítané položce uvedla, v čem spatřuje nedostatky a vady, včetně všech dalších souvislostí. Na tuto výzvu reagovala žalovaná zcela stejným vyjádřením jako bylo zdůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu. 3. K jednání dne 6. 9. 2022 se žádný svědek žalované nedostavil, nebylo podáno ani žádné konkrétnější vyjádření k námitkám žalované vůči uplatněnému žalobnímu nároku. Při tomto jednání pak soud uložil žalované ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., aby ve lhůtě 14 dnů řádným a podrobným způsobem zdůvodnila veškeré své námitky ke každé jednotlivé dodávce zboží či fakturaci, tak, jak byly žalobou předloženy s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve sporu pro nedoložení svých tvrzení. Dalším podáním žalované bylo podání zcela totožné jako ve zdůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, žádná jiná tvrzení ani jakékoli důkazy nad rámec výslechu provozního ředitele soudu nabídnuty nebyly. 4. Při dalším jednání dne 11. 11. 2022 sdělil opět zástupce žalované, že se provozní ředitel nemůže z pracovních důvodů dostavit. Při tomto jednání pak potvrdil faktickou správnost, jak vyúčtování, tedy faktur, tak i dodacích listů s tím, že žalovaná v době, kdy je obdržela, ničeho proti nim nenamítala. 5. Z emailové korespondence mezi účastníky z 10. a 22. února 2022 soud zjistil, že žalovaná korespondovala s právní zástupkyní žalobce o úhradě dlužné částky a požádala i o splátkový kalendář. Dne 22. 2. 2022 zástupkyně žalobce zaslala přímo žalované návrh dohody o splátkách a požádala o vyjádření k tomuto (bezvýsledně). 6. Dále soud zjistil, že dnem 16. 11. 2021 byla žalovaná právní zástupkyni žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva). 7. Po takto provedeném řízení soud již další dokazování neprováděl, neboť má skutkový stav i právní stránku věci za dostatečně objasněnou. Mezi stranami je prokázána podle názoru soudu ta skutková situace, že v průběhu roku 2021 (od února do září 2021) odebírala žalovaná od žalobce zboží – stavební materiál. Souhlasným prohlášením účastníků má soud za dostatečně prokázané, že zboží bylo dodáno a žalovanou převzato. Bylo též řádně vyfakturováno a nebyla nikdy namítána nesprávnost této fakturace. 8. Námitky žalované byly od počátku zcela nekonkrétní a jednoznačně nedostatečné jako řádná obrana proti vznesenému nároku. Žalovaná pouze bez jakýchkoli bližších podrobností konstatovala, že dodané zboží bylo nekvalitní, dále, že má„ nárok na slevu z ceny dodaného zboží a prací ve výši žalované částky“ a jediný důkaz, který ke svým tvrzením navrhla, byl výslech provozního ředitele žalované. Toto své stručné a nedostatečné stanovisko zopakovala k dalším výzvám soudu, aniž by uvedla jakoukoli konkrétní námitku proti kvalitě dodaného zboží. Ani po poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. žalovaná neuvedla jiné skutečnosti, svá tvrzení nedoplnila a nenabídla k nim žádný relevantní důkaz. Jednoznačně byla soudem poučena, že v případě, že svá tvrzení a důkazy k nim soudu nenabídne, vystavuje se nebezpečí nepříznivého rozhodnutí pro svou osobu. 9. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, ukládá soud účastníkům – v tomto řízení tedy straně žalované – aby tvrdili všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a pokud tak neučiní v reakci na žalobu, aby tak učinili v průběhu řízení, aby plnili důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) i další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. stanoví, že účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Za skutková zjištění může soud vzít za svá též shodná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Jak vyplývá z popisu průběhu řízení, žalovaná zůstala prakticky nečinná a nepřinesla žádná relevantní tvrzení, natož důkazy, o která by mohla svá tvrzení opřít. Přístup žalované tak nese znaky procesního obstrukčního chování, kdy se zdá být zjevné, že se žalovaná snaží jen docílit oddálení soudního rozhodnutí, se soudem nespolupracuje a ignoruje jeho výzvy i poučení. Je zcela věcí procesního postupu žalované, zda nebude reagovat na opakované výzvy soudu k doplnění tvrzení a dokazování, zda se jí navrhovaný svědek zúčastní či nezúčastní soudních jednání, zejména pak za situace, kdy se jedná zjevně o jediný důkaz, kterým žalovaná argumentovala. I z emailové korespondence je zjevné, že si žalovaná byla vědoma svého závazku, dobově nenamítala žádné vady plnění a nebyla schopna prokázat svá tvrzení o vadách zboží, a to ani v jediném případě. Soud proto dospěl k závěru, že návrh na výslech pracovníka žalované je zcela nadbytečný, jedná se pouze o oddalovací taktiku a lze vycházet z toho, co bylo soudu předloženo a lze ve věci i rozhodnout. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná a žalobci nárok v požadovaném rozsahu přiznal. O povinnosti žalované zaplatit žalobci kupní cenu za dodané zboží pak rozhodl soud podle ustanovení § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Vzhledem k prodlení žalované s plněním jednotlivých fakturovaných částek rozhodl soud k návrhu žalobce i o povinnosti žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 citovaného občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení rozhodl soud podle výsledku sporu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. mu přísluší náhrada nákladů řízení. Ta pak sestává z částky 40 922 Kč na zaplaceném soudním poplatku a dále z nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení pak soud přiznal za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínku, podání žaloby a účast při jednání u soudu dne 11. 11. 2022), včetně čtyř režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH, celkem ve výši 43 124 Kč. Celkově pak činí náklady řízení procesně úspěšného žalobce částku 84 046 Kč.