9 C 186/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 118 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná se na základě smlouvy o studiu zavázala jako studentka k úhradě studijních a administrativních poplatků ve stanovené výši a v daných termínech, podle vnitřních předpisů žalobkyně. Žalovaná byla povinna hradit částku 50 000 Kč, když studovala v rámci„ cenové úrovně [anonymizováno] 50 000 Kč/rok“. V případě neprovedení elektronického zápisu studentem ve stanoveném termínu žalobkyně mohla provést elektronický zápis studijním oddělením na základě volné kapacity pro daný akademický rok, pokud nepožádají o zanechání studia do stanoveného data. V případě neuzavření/neukončení studia ve standardní době studia bylo studium prodlouženo o 12 měsíců v rámci poslední čerpané cenové úrovně, až do doby řádného ukončení studia. Standardní doba studia trvala do 31. 8. 2018, studium následně bylo prodlužováno, o čemž byla žalovaná informována vyrozuměními ze dne 25. 9. 2018, ze dne 25. 9. 2019, ze dne 2. 10. 2020 a ze dne 17. 9. 2021. V případě prodlení s úhradou školného byl stanoven poplatek 1 000 Kč za posunutí úhrady o 1 – 30 dní, 3 000 Kč o 31 – 60 dní, 5 000 Kč o více než 60 dní. Žalovaná neuhradila poplatek za akademický rok 2020 2021 a 2021 /2022 v částkách 50 000 Kč, tj. celkem 100 000 Kč, a administrativní poplatek 18 000 Kč, za prodloužení splatností obojího školného o více než 60 dní. Žalovaná byla k úhradě vyzvána dopisem ze dne 14. 3. 2022, avšak žalovaná ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Jelikož žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve otázkou mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když v dané věci se jednalo o závazek ze smlouvy, jež měl být splněn na území České republiky, Rozhodné právo soud určil v souladu s čl. 6 odst. 4 písm. a) ve spojení s čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, neboť charakteristické plnění byla povinna poskytnout žalobkyně se sídlem v České republice, a rozhodným právem je tak právo české. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Žalovaná se jako studentka dne 24. 9. 2015 zavázala k plnění studijních povinností, k úhradě studijních a administrativních poplatků u žalobkyně, v souladu s vnitřními předpisy žalobkyně. V případě studia cenové úrovně [anonymizováno] byla povinna hradit studijní poplatky za akademický rok, do kterého byl proveden zápis, i v případě ukončení, zanechání nebo vyloučení ze studia. Žalovaná byla přihlášena ke studiu pro bakalářský studijní program [anonymizováno], za který měla hradit 50 000 Kč za školní rok (prohlášení studentka k administraci a podmínkám studia, statut žalobkyně, studijní a zkušební řád, nařízení o elektronickém zápisu, nařízení o platbách). O těchto skutečnostech byla žalovaná vyrozuměna žalobkyní s tím, že platbu za 1. ročník měla provést do 27. 9. 2015, za 2. ročník do 1. 8. 2016, za 3. ročník do 1. 8. 2017 (vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu ze dne 24. 9. 2015). 6. Dopisy ze dne 25. 9. 2018, ze dne 2. 10. 2020, a ze dne 17. 9. 2021 byla žalovaná vyrozuměna o prodloužení doby studia vždy o další školní rok z důvodu řádného neukončení studia v rámci standardní doby, posléze doby prodloužení studia. K prodloužení došlo v souladu s nařízením o prodloužení doby studia o 12 měsíců, prodloužení doby studia bylo zpoplatněno (vyrozumění o prodloužení studia ze dne 25. 9. 2018, ze dne 2. 10. 2020, a ze dne 17. 9. 2021, nařízení rektora o prodloužení doby studia). 7. Žalovaná neuhradila školné za školní roky 2020 2021 a 2021 /2022, které byla povinna uhradit do 1. 8. toho kterého roku. Žalované tak byly účtovány poplatky 1 000 Kč za nedodržení termínu splatnosti o 1 – 30 dní, 3 000 Kč za nedodržení termínu splatnosti o 31 – 60 dní, a 5 000 Kč za nedodržení termínu splatnosti o více než 60 dní u obojího neuhrazeného školného (výzva ke splnění povinnosti ze dne 14. 3. 2022, nařízení rektora o posunutí splatnosti studijních poplatků). K úhradě dluhu byla žalobkyně vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 17. 5. 2022 (výzva zástupce žalobkyně ze dne 17. 5. 2022, podací lístek). 8. Po takto provedeném řízení soud shledal, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně studovala u žalobkyně v rámci bakalářského studijního programu, za který byla povinna hradit školní poplatky 50 000 Kč za školní rok. Studium bylo žalované opakovaně prodlouženo, avšak žalovaná školné za školní rok 2020 2021 a 2021 [číslo] neuhradila. V souvislosti s prodlením s úhradou školních poplatků byly žalované účtovány poplatky za nedodržení termínů splatnosti v souladu s vnitřními předpisy žalobkyně. 9. Žalovaná se stala studentem žalobkyně, soukromé vysoké školy (§ 61 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ z.v.š.“), a byla povinna dodržovat její vnitřní předpisy (§ 63 odst. 2 z.v.š.) a hradit poplatky spojené se studium stanovené ve vnitřních předpisech žalobkyně (§ 63 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 59 z.v.š.). Žalovaná byla v řízení zcela pasivní a sama se tak připravila o možnost prokázat, že poplatky spojené se studiem řádně hradila, či že studia zanechala v souladu s předpisy žalobkyně (§ 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 věty první z.v.š.). 10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud žalobě vyhověl, a uložil žalované uhradit neuhrazené školné za školní rok 2020 2021 a 2021 /2022 v částkách 50 000 Kč, tj. 100 000 Kč, a smluvní pokutu za prodlení s úhradou obojího školného o více než 60 dní po 9 000 Kč (§ 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla plný procesní úspěch. Náklady žalobkyně představuje soudní poplatek 5 900 Kč (dle položky 1. bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků), a odměna advokáta. Odměnu soud přiznal za celkem 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“)), při mimosmluvní odměně za 1 úkon právní služby 5 580 Kč (§ 7 bod 5 AT), paušální náhradě hotových výdajů 900 Kč (3 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), včetně 21 % DPH v částce 3 704,40 Kč, v celkové výši 27 244,40 Kč (5 900 Kč + (3 * 5 580 Kč) + 900 Kč + 3 704,40 Kč). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované tuto částku zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 11. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku soud rozhodl podle § 4 odst. 1 písm. i/ zák. č. 549/1991 Sb., soudních poplatcích, v platném znění. V daném případě žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a na soudním poplatku zaplatila částku 4 720 Kč (pol. 2. bod 1. písm. c/ Sazebníku soudních poplatků, přílohy k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). Vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl soudem platební rozkaz vydán a soud pokračoval v řízení, pak dle pol. 2. bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, byl žalobkyni doměřen poplatek do výše položky 1 (podle pol. 1. bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000, je soudní poplatek 5 900 Kč), tj. byl doměřen soudní poplatek ve výši 1 180 Kč. 12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.