9 C 216/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 530,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 14. 12. 2009 uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na spožirovém účtu č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy bylo umožněno žalované čerpat kontokorent až do výše 8 000 Kč, a žalovaná byla povinna do jednoho roku od prvního čerpání úvěru zajistit, aby zůstatek na účtu byl kladný nebo alespoň nulový. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila, a neučinila tak ani na výzvu ze dne 1. 7. 2021, kterou žalobkyně současně smlouvu vypověděla. V souladu se smlouvou žalobkyně taktéž požadovala po žalované úhradu smluvního i zákonného úroku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 12. 2009 smlouvu o poskytnutí úvěru na spožirovém účtu, kdy žalované bylo umožněno čerpat kontokorent do výše částky 8 000 Kč pro účet žalované č. [bankovní účet] s tím, že žalovaný byla povinna nejpozději do 1 roku od prvního čerpání zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek žalobkyně. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou uvedenou v oznámení nebo ve výši dohodnuté s žalovanou (citovaná smlouva, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, ceník). Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 12. 8. 2019 rámcovou smlouvu o finančních službách, na jejímž základě byl účet žalované k uvedenému datu veden v českých korunách (citovaná smlouva). Ke dni 31. 5. 2021 měla žalovaná na svém účtu nepovolený debet ve výši 10 530,85 Kč (výpisy z účtu žalované). Dopisem ze dne 4. 2. 2021 byl žalované zaslán souhrnný výpis poplatků spojených s používáním účtu (dopis ze dne 4. 2. 2021, výpis poplatků). Dopisem ze dne 3. 7. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 10 688,91 Kč, a to jako nepovoleného přečerpání ve výši 10 530,85 Kč a úroků ve výši 158,06 Kč, kdy dluh žalované byl dne 2. 7. 2021 převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Současně žalobkyně odstoupila od dohody od smlouvy (dopis ze dne 3. 7. 2021, dodejka). Dopisem ze dne 24. 2. 2022 byla žalovaná o úhradu vyzvána zástupkyní žalobkyně (výzva ze dne 24. 2. 2022, podací arch). Do 1. 7. 2021, kdy byl úvěr zesplatněn, byla výše úroku ve výši 18,9 % ročně (listina označená„ podklady pre súdne konanie“ ze dne 8. 3. 2022). Žalobkyně a žalovaný dne 30. 11. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne 1. 12. 2020 na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti. Roční pojistné bylo určeno v částce 6 470 Kč (pojistná smlouva [číslo]). Dopisem ze dne 17. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu 3 260 Kč, z toho 2 354 Kč na dlužném pojistném (předžalobní upomínka ze dne 17. 3. 2022, podací arch). 5. Po takto provedeném řízení má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 12. 2009 uzavřena smlouva o úvěru na sporožirovém účtu (§ 497 a násl., § 711 zák. č. 513/199 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013), na jejímž základě bylo žalované umožněno čerpat kontokorent do limitu 8 000 Kč měsíčně, a který byla žalovaná povinna do jednoho roku od prvního čerpání vyrovnat. Žalovaná porušila své povinnosti, když překročila povolený limit čerpání a ani na výzvy dlužnou částku 10 530,85 Kč na jistině neuhradila. 6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud žalobě vyhověl, a výrokem I. žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 10 530,85 Kč (§ 497 zák. č. 513/199 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013). Soud taktéž žalobkyni přiznal smluvní úroky (§ 502 odst. 1 zák. č. 513/199 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013), v částečně kapitalizované výši za dobu od 2. 7. 2021 do 21. 2. 2022 a od 22. 2. 2022 ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. Jelikož se žalovaná do prodlení se splácením peněžité pohledávky (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), soud uložil žalované taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), za dobu od 2. 7. 2021 do 21. 2. 2022 kapitalizované částkou 613,83 Kč, a od následně od 22. 2. 2022 do zaplacení v zákonné výši. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif: převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), náhradu hotových výdajů 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.