9 C 466/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2021 domáhal na žalované zaplacení částky 2 159 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] (dále jen„ nemovitost“). Žalobce uzavřel s žalovanou dne 7. 2. 2007 nájemní smlouvu č. NAN/58/01 /010295/2007, k nebytovým prostorům č. N 452/11, N 853/113 a N 111/111 (dle IDES č. N 452), nacházejícím se v 1. nadzemním podlaží nemovitosti. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na úhrady za služby ve výši dle evidenčního listu, který byl přílohou nájemní smlouvy. Nájemné bylo splatné do 5. dne kalendářního měsíce, za který bylo placeno. Za měsíce únor 2021 až říjen 2021 bylo nájemné v částce 1 108 Kč měsíčně, zálohy za služby byly v částce 1 225 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila nájemné a zálohy za služby v částce 2 040 Kč a úrok z prodlení za pozdní úhradu nájemného za období únor 2021 až říjen 2021, kapitalizovaný částkou 119 Kč. Dlužnou částku byla žalovaná vyzvána uhradit upomínkou ze dne 2. 12. 2021, avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jí nebyly [právnická osoba] a.s. zaplaceny přeplatky za teplo za rok 2019 ve výši 6 199 Kč, pročež žalovaná kontaktovala jmenovanou společnost s tím, ať přeplatky použijí k úhradě dlužného nájmu. Žalovaná dále uvedla, že její zdravotní stav je trvale nepříznivý. K nařízenému jednání dne 23. 3. 2022 se žalovaná nedostavila, z jednání se omluvila, avšak nenavrhla jeho odročení. Soud tak postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je vlastníkem nemovitosti [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] (informace o pozemku [list vlastnictví], parc. [číslo] pro k. ú. [část obce]). Žalobce s žalovanou uzavřel dne 7. 2. 2007 nájemní smlouvu k nebytovým prostorům č. N 452/11, N 853/113 a N 111/111 nacházejícím se v nemovitosti, na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala hradit roční nájemné v částce 32 730 Kč v měsíčních splátkách vždy k 5. dni kalendářního měsíce, s možností valorizace (Nájemní smlouva č. NAN/58/01 [číslo] ze dne 07. 02. 2007). Výše nájemného od dubna 2021 byla v částce 1 108 Kč a záloh za služby v částce 1 225 Kč, kdy žalovaná měla celkem hradit 2 333 Kč měsíčně (výpočtový list platný od 04. 2021). Dluh žalované byl v částce 2 040 Kč, když na nájemném a zálohách za služby za duben 2021 uhradila toliko 293 Kč; příslušenství pohledávky bylo ve výši 119 Kč jakožto úroků z opožděných úhrad nájemného za dobu od února 2021 do října 2021 (výpočet příslušenství pohledávky ze dne 10. 11. 2021, evidence předpisu plateb za období 2/ 2021 až 10/ 2021). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 2. 12. 2021 (výzva k úhradě dluhu ze dne 02. 12. 2021, podací arch ze dne 02. 12. 2021, sledování zásilek). Mezi žalobcem a žalovanou je vedeno celkem 16 sporů (seznam řízení vedených proti žalované). Žalovaná dne 31. 7. 2020 uhradila žalobci částku 6 199 Kč, která byla započtena na dlužné nájemné za květen, září, listopad 2019 a květen 2011, dne 31. 7. 2021 zaplatila částku 7 752 Kč, která byla započtena na další dluhy žalované na nájemném za období do března 2021 (evidence rozepsání platby, stav k 08. 02. 2022). Žalovaná je zapsána v živnostenském rejstříku s předmětem podnikání„ výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (výpis veřejné části živnostenského rejstříku žalované). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli předmětnou nájemní smlouvu (§ 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Žalovaná na základě této nájemní smlouvy a výpočtového listi platného od 4/ 2021 věděla, že má na nájemném a službách za měsíc duben 2021 zaplatit celkem částku 2 333 Kč (§ 2217 o.z.), avšak uhradila pouze 293 Kč. Žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení s úhradou nájemného, kdy za období únor 2021 až říjen 2021 neuhradila zákonné úroky z prodlení kapitalizované částkou 119 Kč (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 2 159 Kč (2 040 Kč + 119 Kč; § 2217 ve spojení s § 1970 o.z.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), soud jí rovněž uložil povinnost k úhradě úroků z prodlení z dlužného nájemného ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného nájemného v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Namítá-li žalovaná započtení částky 6 199 Kč na dlužnou částku, bylo v řízení prokázáno, že stejně jako částka 7 752 Kč byla i částka 6 199 Kč započtena na dřívější dluhy žalované, tj. na dluhy za období předcházející měsíci duben 2021. Námitka započtení žalované je tak zcela nepřiléhává, stejně tak jsou irelevantní tvrzení žalované stran jejího zdravotního stavu, které nikterak nedokládá. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (nález Ústavního soudu sp. zn. III. US 1180/2010, I. US 195/ 2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující náhradu za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 1 000 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Soud tak žalobci na základě nákladů řízení přiznal částku za zaplacený soudní poplatek. V souladu s ustanovením § 149 odstavec 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.