9 C 76/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 3. 2022 domáhala zrušení rozhodčího nálezu vydaným Rozhodčím soudem při [příjmení] [anonymizováno] České republiky a [anonymizována dvě slova] České republiky (dále jen„ rozhodčí soud“) sp. zn. Rsp 136 ze dne 6. 12. 2021 (dále jen„ rozhodčí nález“). Rozhodčí nález byl vydán v rozhodčím řízení, kde žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalovaného a žalovaný v procesním postavení žalobkyně. Rozhodčí nález byl žalobkyni doručen dne 10. 12. 2021, právnímu zástupci žalobkyně 16. 12. 2021. Rozhodčím soudem nebyla žalobkyni poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat ve smyslu § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen „z.r.ř.“). Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 23 Cdo 2570/2007, na usnesení ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2273/2007, na usnesení ze dne 11. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 366/2006, a na rozsudek ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 1528/2005. V rozhodčím nálezu nebylo uvedeno, které důkazy rozhodčí soud provedl, co z nich zjistil, které důkazy neprovedl a z jakého důvodu. Rozhodčí nález obsahoval pouze konstatování důkazních návrhů. Rozhodčí soud ignoroval podání žalobkyně ze dne 30. 7. 2021 a k němu připojené listinné důkazní návrhy. Podání žalobce odeslal e-mailem na adresu [email], stejně jako všechna předchozí a následující podání ze dnů 12. 5. 2021, 9. 8. 2021 a 25. 8. 2021, která rozhodčí soud v rozhodčím nálezu vyjmenoval. Z téže adresy byly žalobkyni zasílány přípisy rozhodčího soudu. Uvedená adresa je adresou rozhodčího soudu uváděnou na všech přípisech. Podání ze dne 30. 7. 2021 žalobkyně podle výzvy rozhodčího soudu zaslala žalované. Žalované bylo podání doručeno, neboť na něj odkazovala ve svém podání ze dne 19. 8. 2021. V rozhodčím nálezu bylo žalobkyni nesprávně vyčítáno, že po 31. 8. 2021 nevyvinula žádnou procesní aktivitu a neuplatnila závěrečný návrh. Žalobkyně toto učinila podáním ze dne 30. 9. 2021 doručeným rozhodčímu soudu téhož dne, na adresu [email]. Rozhodčí soud se nezabýval a nevypořádal se s námitkami a skutkovými tvrzeními žalobkyně, stejně tak ani s důkazy. Námitky a důkazy směřovaly proti základu žalobního nároku a proti jeho výši, nebylo možné se s nimi vypořádat tvrzením, že žalobkyni vznikla povinnost se dostavit ve smluvně sjednaných lhůtách a zahájit odstraňování vad. Rozhodčí soud nestanovil, jakým způsobem se budou provádět důkazy, ani jejich provedení nesvěřil předsedovi rozhodčího senátu nebo několika rozhodcům. Žalobkyně dále popisovala předmět sporu s žalovanou, o němž rozhodoval rozhodčí soud, kdy se jednalo o nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se zahájením prací na odstranění specifikovaných vad v délce 100 dnů od 23. 4. 2017. Rozhodčí soud pominul argumentaci žalobkyně. Žalobkyně opakovaně navrhovala k důkazu přípis žalované ze dne 12. 12. 2016, rozhodčí soud však tento důkaz neprovedl, aniž by jej odůvodnil. S námitkou žalobkyně, že již v přípisu ze dne 12. 12. 2016 žalovaná avizovala zadání odstranění předmětných vad třetích osobě, se rozhodčí soud nijak nevypořádal. Rozhodčí soud neprovedl důkazy k tvrzení žalobkyně, že nikoli všechna skla, jež byla předmětem oprav, podléhala smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou, neboť opravu skel zadával investor po předání díla žalobkyní žalované. Rozhodčí soud neprovedl ani důkaz týkající se počtu vad, tj. že co do praskání skel se nejednalo o čtyři sankcionované vady, ale o jednu. K námitce rozhodčí soud pouze uvedl, že nenašla v důkazech oporu, byť důkazy nebyly provedeny. Rozhodčí soud se nikterak nezabýval námitkou, že smluvní pokuta byla konstruována jako nepřiměřeně vysoká, a neposkytl žalobkyni poučení podle § 118a o.s.ř.. Žalobkyni nebyla poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění procesních práv, neboť rozhodčí soud ignoroval její dvě podání, čímž se žalobkyně dostala do nerovného postavení. Žalobkyni nebyla poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění práv, byla porušena její základní procesní práva neprovedením jí navržených důkazů, a nebylo jí poskytnuto poučení. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nezpochybňovala však, že adresa [email] byla obsažena ve vzájemné komunikaci s rozhodčím soudem. Žalovaná s rozhodčím soudem komunikovala za pomoci této adresy a datovou schránkou s vědomím, že je třeba ověřovat i doručení. Při ústním jednání dne 31. 8. 2021 byla za účasti právních zástupců obou stran konstatována a rekapitulována podání účastníků zaslaná soudu po dni 15. 7. 2021. Podání žalované doručená rozhodčímu soudu byla explicitně specifikována, což bylo„ hlasitě diktováno bez námitek“ a zápis byl podepsán zástupcem žalobkyně. Předmětné jednání mělo být poslední. Rekapitulace podání rozhodčím soudem vyvrací tvrzení žalobkyně o nezohlednění podání ze dne 30. 7. 2021. Další důkazy nebyly přípustné, závěrečný návrh již nemohl přinést další rozhodné skutečnosti a důkazní návrhy. Dle žalované nebylo důvodu se domnívat, že by v meritu věci rozhodčí soud rozhodl odlišně. Žalovaná dále odmítala námitky vůči postupu rozhodčího soudu, zejména co do odůvodnění rozhodčího nálezu či dokazování. Nezohlednění podání žalobkyně ze dne 30. 7. 2021 bylo zapříčiněno vlastním jednání žalobkyně, žalobkyně neověřila skutečné doručení svých podání, nezohlednění závěrečného návrhu žalobkyně by po ukončení dokazování a ukončení projednání sporu bylo spíše formálním nedostatkem a zrušení rozhodčího nálezu by vedlo pouze k průtahům v řízení bez vlivu na materiální výsledek sporu. 3. Nejprve se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána v tříměsíční lhůtě dle § 32 odst. 1 z.r.ř. Rozhodčí nález ze dne 6. 12. 2021 sp. zn. Rsp 16 byl rozhodčím soudem odeslán dne 10. 12. 2021, právnímu zástupci byl doručen dne 16. 12. 2021, žaloba na zrušení rozhodčího nálezu byla podána u zdejšího soudu dne 14. 3. 2022, tedy v zákonem stanovené lhůtě (doklad o doručení rozhodčího nálezu ze dne 10. 12. 2021 včetně obálky podané na poště dne 10. 12. 2021). 4. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně. Mezi stranami bylo nesporné, že v rámci rozhodčího řízení žalované bylo doručeno podání žalobkyně ze dne 30. 7. 2021 včetně 6 příloh. Z podání účastníků bylo taktéž nesporné, že k doručování písemností rozhodčímu soudu sloužila mj. adresa [email]. 5. Rozhodčí soud, resp. rozhodci v řízení postupují způsobem, který považují za vhodný tak, aby zachováním rovného postavení účastníků a poskytnutí stejných příležitosti k uplatnění práv byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav. Písemnosti měly být rozhodčímu soudu, pokud byly zasílány v elektronické podobě, doručovány do datové schránky, nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu rozhodčího soudu s elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem, kdy usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno předsedovi rozhodčího senátu nebo několika rozhodcům. Zápis o ústním jednání mj. obsahuje stručný a výstižný popis průběhu ústního jednání, a strany jsou oprávněny se s obsahem zápisu seznámit a podepsat jej (řád rozhodčího soudu, konkrétně §§ 6, 8, 33 a 34). 6. Žalobkyně dne 30. 7. 2021 zaslala e-mailem rozhodčímu soudu podání včetně 6 příloh na adresu [email] a na adresu žalované. Předmět dle dokladu byl označen jako„ podání žalovaného + přílohy“, přílohy byly označeny takto: 2015 [číslo] objednávka, 2015 [číslo] objednávka, [anonymizováno] (378 kB), předávací protokol – montáž skla (447 kB), sundání email skla (3,41 MB), RE: [právnická osoba] – [příjmení] & [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno] (39,2 Kb) (doklad o odeslání podání ze dne 30. 7. 2021). 7. V podání ze dne 30. 7. 2021 k rozhodčímu soudu žalobkyně (v procesním postavení žalované) namítala nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, neodstranění vad žaloby. Rekapitulovala průběh jednání dne 15. 7. 2021, vyjadřovala se ke smluvnímu vztahu mezi účastníky. Namítala, že žalovaná nesprávně vytkla vady díla, a žalobkyně nemohla přistoupit k jejich odstranění. Namítala nemožnost uplatnit smluvní pokutu dle smlouvy uzavřené mezi stranami, když žalovaná vady díla konkrétně nespecifikovala. Žalobkyně odkázala na Stavebně technické posouzená ze dne 9. 2. 2017 ohledně vad, neuznávala správnost jeho obsahu. S poukazem na přípis ze dne 12. 12. 2016 argumentovala, že žalovaná již v tomto přípise avizovala zadání odstranění vad třetí osobě, a v následné žalobě žalovaná tvrdila, že za tuto opravu již uhradila 2 000 000 Kč. Žalovaná nespecifikovala vady díla, nebylo možné je ověřit, důkazy k vadám díla neoznačila. Žalobkyně dále rozporovala právní režim vad, jež žalovaná uplatnila, tj. zda se jednalo o vady díla podle § 560 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., nebo o vady, na než se vztahovala záruka za jakost. Tato specifikace nebyla žalovanou nikde tvrzena. Žalovaná nespecifikovala, jaký konkrétní nárok z vad uplatnila, žalobkyně tak nebyla povinna k odstranění vad. Investor díla