98 C 253/2021-68 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu (číslo) ovšem žalovaný po dobu od (datum) – (datum) pojistné neplatil, proto tedy podává žalobu o nedoplatek pojistného z pojistné smlouvy. 2. Žalobce vzal dne (datum) vzal žalobu zpět co do jistiny žalovaného nároku, protože žalovaný tuto částku žalobci zaplatil a odkázal na doklad o úhradě (č.l.56). 3. Vzhledem k tomu, že začátek jednání dle § 118 o.s.ř. nastává až sdělením předmětu projednávané věci soudem účastníkům ( (anonymizováno) (ústavní nález)), k čemuž v tomto řízení nedošlo, protože žalobce vzal žalobu zpět, co do jistiny, když ústní jednání ještě nařízeno nebylo - tak soud tedy v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobce řízení zastavil (§ 96 odst. 1, 2 o.s.ř), aniž by bylo nutné zjišťovat stanovisko strany žalované (§ 96 odst. 3, 4 o.s.ř.), a to usnesením č.j. 98 C 25/2021 – 49. 4. Dne (datum) soud na návrh žalobce rozhodl o změně žalobce dle § 107a o.s.ř. usnesením č.j. 98 C 253/2021-57, které nabylo právní moci dne (datum). 5. Ze smlouvy (číslo) ze dne (datum) soud zjistil, že mezi účastníky byl pojistný vztah a žalovaný se zavázal platit pojistné (anonymizována dvě slova) ročně. Z bilance smlouvy ze dne (datum) soud pak zjistil, že žalovaný žalobci stále dluží (částka). Z dopisu žalobce ze dne (datum) bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalovanému, že pojistná smlouva ke dni (datum) zanikla, a že žalovaný žalobci dluží nezaplacené pojistné (částka). Z dokladu o zaplacení ze dne (datum) (č.l.56) soud zjistil, že dne (datum) žalovaný zaplatil žalobci (částka). 6. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud ke stejnému závěru, že žaloba je vezbytkudůvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 7. I dle nové normativní situace je stále pro příslušenství pohledávky charakteristické zejména jeho spjatost s pohledávkou samotnou, jakož i okolnost, že zásadně sdílí osud pohledávky samotné, nicméně vzhledem k tomu, že úroky z prodlení lze samostatně postoupit ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) a uznání dluhu jen ve výši jistiny není automaticky uznáním úroků z prodlení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), tak se soud musel zabývat tím, jaké konkrétní důsledky má zaplacení celé jistiny pohledávky na stále nezaplacené zákonné úroky z prodlení. Jak bylo přesvědčivě prokázáno, žalovaný po dni podané žaloby zaplatil celou žalovanou částku. Soud tedy uzavřel, že se jedná o plnění částečné, protože žalovaný žalobci nezaplatil úroky z prodlení, ač na ně žalobce vzhledem k prodlení s úhradou každé vyúčtované částky měl zákonný nárok ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Tedy z prokázané, opožděné úhrady provedeným žalovaným nelze než dovodit, že částečné plnění (zaplacení jistiny) představuje současně uznání závazku v celé jeho zbývající výši, což jsou úroky z prodlení ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Žaloba byla vzata částečně zpět z důvodu zaplacení žalovaným po dni podané žaloby, takže žalobce byl v této části úspěšný. Ve zbytku žaloby byla žaloba podána důvodně. Soud tedy postupoval dle § 146 odst. 2 věta druhá a § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal náhradu nákladů řízení žalobci. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění – (datum)), třemi režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky s DPH a s odměnu právního zástupce ve výši (částka) (za účast na ústním jednání (§ 11 písm. g) účast na ústním jednání, § 13 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) s DPH, takže celkem (částka). 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..