98 C 306/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 6 531 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla (registrační značka), (příjmení): (anonymizováno), druh vozidla: osobní automobil nad (číslo) cm3, číslo technického průkazu: (anonymizováno). Přičemž vozidlo nemělo v době (datum) - (datum) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (číslo jednací) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 4. Žalobce nesl důkazní břemeno (NS ČR 21 Cdo 1241/2003) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce (anonymizována dvě slova) ze dne (datum), ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že (anonymizována dvě slova) není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. (číslo) § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který soud pořídil (§ 120 odst. 2 o.s.ř.) u Magistrátu hl. m. Praha, odb. dopravně správních činností a zjistili, že je žalovaný od (datum) je vedený jako vlastník souzeného motorového vozidla, když platná STK byla až do (datum) tak uzavřel, že vozidlo bylo schopné užívání a provozování po celou žalovanou dobu (ÚS ČR II. ÚS 2127/14). 5. Žalobce nesl i důkazní břemeno prokázání doručení výzev k zaplacení se zákonným obsahem (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). Soud v této souvislosti jen pro pořádek připomíná, že žalobci je stanovena jednoletá prekluzivní lhůta pro uplatnění práva na uhrazení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, která v případě, že vlastník je zapsán jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, tak tato lhůta běží již ode dne porušení povinnosti (§ 1 odst. 2 zč. 168/1999 Sb.). V průběhu této jednoleté lhůty musí žalobce odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k úhradě s obsahovými náležitostmi (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). Z upomínky žalobce ze dne (datum) soud nezjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, protože žalobce žádné doručení ničím a nijak neprokázal. Druhá výzva předložená žalobcem jednak postrádala kód, který žalobce ale běžně a pravidelně používá po odesílanou počtu a hlavně byla datována dne (datum) – tedy i kdyby vypravená byla, byla by vypravená po uplynutí prekluzivní lhůty (viz shora). Žalobce neprokázal odeslání zásilky pro žalovaného (NS ČR 32 Cdo 1415/2018). Krátce řečeno, žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně doručení zákonem požadované výzvy a vzhledem k tomu, že prekluzivní lhůta marně uplynula dne (datum), není žaloba předčasná, ale byla podána již jako nedůvodná. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný sice měl úplný úspěch, ovšem nevznikly mu žádné účelně vynaložené náklady řízení, když po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným.