98 C 470/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla (příjmení) (jméno), (registrační značka), ([příjmení] kód). Přičemž vozidlo nemělo v době (datum) – (datum) a ani v době od (datum) - (datum) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, přistoupil žalobce k dalšímu vymáhání s dalšími náklady. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, když se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení (číslo jednací) nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). 4. Z upomínky žalobce ze dne (datum), (datum), (datum), (datum) soud nezjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, protože žalobce žádné doručení žádné z výzev ničím a nijak neprokázal. Žalobce prokázal jednak odeslání a uložení zásilky pro žalovaného ( (anonymizována čtyři slova) (číslo)) zprávou on – line (anonymizována dvě slova) předžalobní výzvy, která obsahuje zákonné náležitosti, a to za období (datum) – (datum), která byla doručená žalovanému dne (datum), a pak za období (datum) – (datum), která byla pro žalovaného uložena na poště dne (datum). 5. Žalobce nesl důkazní břemeno ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)) k prokázání, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, u kterého žalobce zjistil, že bylo v žalované době provozováno bez pojištění odpovědnosti – protože to je v hypotéze shora citované právní normy. Takový důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb.), který přesně za tímto účelem je zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb.) Tomu navíc nasvědčuje i instrukce (anonymizována dvě slova) ze dne (datum), ve kterém se naprosto srozumitelně uvádí, že (anonymizována dvě slova) není příslušné k vydávání dat dle § 12 z. (číslo) § 5 odst. 7 z. č. 56/2001 Sb. z. č. 56/2001 Sb., kdy očividně reaguje na neblahou praxi dožadování se součinnosti ohledně vlastnictví motorových vozidel. Takže, proto soud vyšel výhradně z výpisu z registru silničních vozidel, který soud pořídil (§ 120 odst. 2 o.s.ř.) u (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (obec), odb. dopravně správních činností a zjistili, že je žalovaný od (datum) vedený jako vlastník souzeného motorového vozidla, když platná (anonymizováno) byla až do (datum) tak uzavřel, že vozidlo bylo schopné užívání a provozování po celou žalovanou dobu ( (anonymizována dvě slova) (ústavní nález)). Žaloba, byla tedy co do svého základu důvodná, protože jak vícekrát sdělil (název soudu), tak povinnost platit pojištění odpovědnosti dle z.č. 168/1999 Sb. může být vymáhána jen tehdy, je-li adekvátní smyslu a účelu, který není dán u vozidel neschopných užívání. 6. Žalobce nesl i důkazní břemeno prokázání doručení výzev k zaplacení se zákonným obsahem (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). Soud v této souvislosti jen pro pořádek připomíná, že žalobci je stanovena jednoletá prekluzivní lhůta pro uplatnění práva na uhrazení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, která v případě, že vlastník je zapsán jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel, tak tato lhůta běží již ode dne porušení povinnosti (§ 1 odst. 2 zč. (číslo) Sb). V průběhu této jednoleté lhůty musí žalobce odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k úhradě s obsahovými náležitostmi (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). Žalobce prokázal, že žalovanému doručil výzvu - s povinnou zákonnou strukturou, až v podobě předžalobní výzvy, když první (za dobu (datum) – (datum)) byla žalovanému doručena tři měsíce po uplynutí prekluzivní lhůty, takže takový příspěvek soud přiznat nemůže a druhá výzva (za dobu (datum) – (datum)) byla doručena žalovanému dne (datum) – což byl den, kdy marně uplynula lhůta k vyzvednutí si zásilky (výzvy) žalovaným na poště. 7. (příjmení) výpočet druhého příspěvku (za dobu (datum) – (datum)) je dán součinem počtem dnů - což je 122 dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je pokaždé (částka), tedy příspěvek za souzenou dobu činí (částka). 8. Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970 OZ, § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to až od 19.08.2021 – protože zákon k úhradě dává žalovanému jednoznačně určenou lhůtu k zaplacení, a to dobu nejméně 30 dnů, proto je naprosto vyloučené, aby žalobce měl nárok na úrok z prodlení i za dobu, kdy žalovanému běžela lhůta k úhradě dluhu, a tedy kdy dluh nebyl splatný. 9. Soud přiznal žalobci také (částka) z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě, a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). Úroky z prodlení z částky (částka), kterou soud přiznal žalobci dle § 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb. přiznat nelze, což vyplývá (logicky) ze samotné, zákonem stanovené podstaty tohoto nároku. 10. Ve zbytku byla žaloba nedůvodná, a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku II. a III. rozsudku. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (dva úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši (částka) již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení, a to včetně 21 % DPH zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..