98 C 98/2018-444 — Obvodní soud pro Prahu 9

Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaných 1) a 2) částky 43 147 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že žalovaní jsou biologickými rodiči nezletilé (jméno), narozené (datum), kterou žalovaná 2) porodila v (anonymizováno) a která byla krátce po porodu převezena na JIP pro dětské pacienty u žalobce, kde i přes usilovnou péči téhož dne zemřela. Vzhledem k tomu, že oba rodiče (jméno) splňovali podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle z.č. 48/1997 Sb., byl předpoklad, že pojištěná bude i nezletilá, takže poskytnuté zdravotní služby byly vykázány (anonymizováno). Dne (datum) (anonymizováno) žalovaným sdělila, že náklady za péči o (jméno) uhradí, nezbytným předpokladem ovšem je dodatečné přihlášení nezletilé k trvalému pobytu v (anonymizováno), žalobce se obrátil na (anonymizována dvě slova), za které JUDr. (příjmení) vedoucí azylové legislativy sdělila, že nezletilou nelze zpětně do systému trvalého pobytu přihlásit, neboť zemřela. Žalobce vyzval dne (datum) žalované 1), 2) k úhradě nákladů – coby rodiče, protože nezletilá v době narození nesplňovala podmínky pro vznik veřejného zdravotního pojištění dle z.č. 48/1997 Sb. a ani jiným způsobem nebyla zajištěna úhrada zdravotní péče poskytnutá nezletilé, byla předmětná zdravotní péče poskytnutá za přímou úhradu dle § 41 odst. 1 písm. c) a § 41 odst. 2 z.č. 48/1997 Sb., když pasivní legitimaci žalovaných 1) a 2) vyplývá i z nálezu II. ÚS 728/15. Dne (datum) žalovaná 2) zaslala žalobci e.mail, kterým reagovala na výzvu k úhradě, žalobce jí poučil o že žádost o prominutí dluhu je třeba podat písemnou formou, dne (datum) žalovaní 1), 2) zcela odmítli svou povinnost žalobci náklady péče hradit. K vyúčtování nákladů péče žalobce uvedl, že vycházel z cenového předpisu dle (číslo) (rok), a částka byla vypočtená jako maximální cena bodu 1,12 Kč a způsob vykazování bodů odpovídá vyhlášce (číslo) Sb. a faktura č. (rok) byla vystavena na žalovanou částku (datum) se splatností dne (datum), která byla žalovaným doručena dne (datum) a ještě jednou (datum), přesto trvá na splatnosti dne (datum). Žalovaní 1) a 2) se k výzvě soudu dle § 114b o.s.ř. usnesením č.j. (číslo jednací) vyjádřili v soudem uložené lhůtě, tak že navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Souhlasili, že nezletilá (jméno), jejich dcera zemřela v den porodu (datum). K tomu uvedli, že zemřela dříve, než bylo možné podat žádost o povolení k trvalému pobytu dle § 88 odst. 3 z.č. 326/1999 Sb., na základě které by vznikla fikce trvalého pobytu a tím i účast v systému veřejného zdravotního pojištění dle § 2 z.č. 48/1997 Sb., takže proto, že tuto žádost podat nemohli, hledí se na jejich dceru jako na cizince bez trvalého pobytu, a tedy – což je mezi stranami řízení sporné – jako na samoplátce. Dále uvedli, že nezletilá (jméno) měla být účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění u (anonymizováno) 1) z důvodu přímé aplikace směrnice EP a (ustanovení právního předpisu EU), která obsahuje článek 12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b), 2) z důvodu nediskriminace dle § 2 OZ a z důvodu, že pohledávku bylo nutné přihlásit do dědického řízení 3) znění § 41 odst. 2 z.č. 272/2011 Sb. je nejasné a nelze ho chápat jako automatický přenos odpovědnosti z nezletilého na rodiče, 4) žalovaní 1), 2) si nevybavují, že by dali souhlas k poskytnutí zdravotní péče a pak žalovaná částka musí být snížena protože, 1) žalobce účtuje maximální výši bodu, ačkoliv by z veřejného zdravotního systému obdržel méně a 2) vyúčtovaná péče není správně vyúčtovaná. Dále uvedli, že je pravdou, že čl. 12 směrnice o jednotném povolení hovoří o cizincích, kteří jsou držiteli příslušného povolení (tj. v daném případě žalovaná, jakožto matka naší nezletilé zesnulé dcery). Ustanovení směrnice nehovoří výslovně o rodinných příslušnících těchto osob. Přesto je třeba dojít k závěru, že právo na účast nezletilého nezaopatřeného dítěte cizince, který má z titulu práva EU nárok na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení, na zdravotním pojištění svého rodiče – živitele tvoří součást tohoto práva na rovné zacházení, a to za předpokladu, že tento závislý rodinný příslušník pobývá spolu se svým živitelem v příslušném členském státě. A nakonec navrhli, aby se soud obrátil na soudní dvůr evropského společenství a řízení dle § 109 odst. 1 písm. d) o.s.ř. přerušil, když obsah žádosti navrhuje„ brání výklad čl.12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a (ustanovení právního předpisu EU) ( (anonymizováno) L (anonymizováno), (datum), s. 1) ve spojení s čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie takové vnitrostátní právní úpravě, dle které nezletilé dítě pracovníka ze třetí země, který je v členském státě zaměstnán a se kterým toto dítě oprávněně v tomto členském státě po svém narození pobývá, není účastno v pojistném systému věcných dávek v nemoci, jehož účastníkem je tento pracovník ze třetí země a jehož účastníky jsou všichni státní příslušníci tohoto členského státu, kteří v tomto členském státě trvale pobývají.“ A dodali, že do systému veřejného zdravotního pojištění měla být nezletilá (jméno) zařazena i z důvodu znění článku 13 Evropské sociální charty, jinak 14/2000 Sb. m.s.. Dne (datum) žalobce navrhl změnu žaloby a vstup do řízení žalovaného 3), kdy písemné podání žalobce podal místo ke zdejšímu soudu k (název soudu), který mu však podání vrátil (č.l. 64, 66, 72), takže návrh realizoval až na ústním jednání. Žalobce změnu a vstup odůvodnil tak, že zopakoval důvody pro podání žaloby, když vyloučil, že by pohledávku měl uplatit v dědickém řízení, když poukázal na úpravu rodičovské odpovědnosti žalovaných 1), 2), dále poukázal na svou zákonnou povinnost pohledávku vymáhat dle § 14 odst. 4 a 5 z.č. 219/2000 Sb. s tím že počet žalovaných navrhuje rozšířit o (anonymizováno), proto, že žádné procesní ustanovení nebrání tomu, aby jeden a týž nárok byl žalobcem současně vymáhán po více žalovaných s tím, že vůči některým žalovaným (těm, kteří nejsou ve sporu pasivně legitimováni), nemůže uspět. Soud vyšel z toho, že změna žaloby (§ 95 o.s.ř.) je, žádá-li žalobce na základě stejného skutkového základu více nebo jiné plnění, a dále i z toho, že změnou žaloby nesmí být omezena obrana žalovaného, proto má možnost se ke změně žaloby vyjádřit, ovšem jeho souhlas se pro rozhodnutí soudu o změně žaloby nevyžaduje. V souzené věci se žalobce domáhal stejného plnění, ze stejného právního důvodu, ale vůči více žalovaným, než v podané žalobě, když žalobní návrh byl formulován dostatečně určitě (NS ČR (rok) (číslo)) a k podání takového návrhu došlo v době, kdy soud ještě důkazy neprováděl. Soud proto neshledal žádnou překážku návrhu nevyhovět, a tedy soud připustil změnu žaloby v souladu s dispozitivním úkonem žalobce, usnesením č.j. (číslo jednací). O vstupu žalovaného 3) soud rozhodl usnesením č.j. (číslo jednací), které nabylo právní moci dne (datum). Soudu vyplynulo ze žaloby, z vyjádření žalovaných a z přípravy na jednání (§ 114a o.s.ř.), že žalovaní 1), 2) jsou ukrajinské státní příslušnosti - nicméně ani po poučení soudem o možnosti ustanovení tlumočníka (§ 18, věty druhé, o. s. ř.) (NS ČR 23 Cdo 3116/2012) tohoto práva nevyužili (č.l.71). Dne (datum) se žalovaný 3) vyjádřil k žalobě tak (současně i předložil písemné vyhotovení č.l. 141 v souvislosti č.l. 153), že žalobu vůči sobě považuje za nedůvodnou, jednak zdejší soud není věcně příslušný, protože jádro sporu spočívá v odpovědi na otázku, zda nezletilá (jméno) byla nebo nebyla pojištěncem žalovaného 3), což není soukromoprávní věc, pak žalovaný 3) hradí zdravotní péči jen svým pojištěncům, což nezletilá nebyla, protože o jejím trvalém pobytu nebylo rozhodnuto a soud je v otázkách osobního stavu vázán rozhodnutími příslušných orgánů, když přímá aplikace čl. 12 odst 1 písm. e) směrnice je vyloučena už proto, že vztah žalovaného 3) a žalobce je vztah soukromoprávní, dále výše náhrady zdravotní péče byla žalobcem vyčíslena zcela chybně, neboť žalovaný 3) dospěl výpočtem (anonymizováno), (rok); };;, (anonymizována dvě slova), (rok) = min; {1;; —————————; * (anonymizováno) * (anonymizováno) – (anonymizováno) (rok) (anonymizováno) k částce 18 731,73 Kč. Soud nepřerušil řízení z důvodů položení otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, jak navrhovali žalovaní 1), 2). Soud vyšel ze součinnosti (anonymizována dvě slova) (č.l.110), které se vyjádřilo naprosto jasně, a to že článek 12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) Směrnice 2011/98/EU byl zcela implementován, a to do § 3 odst. 2 z.č. 117/1995 Sb., § 4 odst. 1 z. (číslo) § 2 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb., když obecně vzato ustanovení směrnic není přímo aplikovatelné, jen v případech kdy směrnice není zapracovaná do vnitrostátního právního řádu, lze jí širokým výkladem přímo aplikovat. Dále soud vyšel ze znění článku 3 Směrnice, když českou verzi (§ 18 o.s.ř.) Směrnice soudu předložilo (anonymizována dvě slova) ( (číslo)) která je jednoznačná ohledně oblasti působnosti státní příslušn