14 C 195/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 722 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mu na základě rámcové smlouvy ze dne 6. 5. 2015 a konkrétní smlouvy ze dne 9. 7. 2015 poskytla dne 9. 7. 2015 chladič UBC - 70/2 pivní R290 o hodnotě 10 210 Kč, dále 2 výčepní kohouty CELLI chrom o celkové hodnotě 2 060 Kč, odkapník 560×200×30 CR o hodnotě 988 Kč, 2 naražeče KORB MM o celkové hodnotě 1 920 Kč, mycí hlavu KORB„ vp“ o hodnotě 379 Kč a redukční ventil N2 (1) MM o hodnotě 1 165 Kč. Součástí rámcové smlouvy byly obchodní podmínky, podle nichž byl žalovaný povinen vrátit uvedené věci do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jejich vrácení, nejpozději však ke dni zániku závazku z rámcové smlouvy. Rámcová smlouva ze dne 6. 5. 2015 byla nahrazena rámcovou smlouvou ze dne 7. 10. 2015, aniž by se změnily obchodní podmínky. Žalobkyně dne 19. 10. 2020 vypověděla závazek z konkrétní smlouvy a současně vyzvala žalovaného k vrácení výše uvedených věcí. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením věcí delšího než 30 dnů, vznikla mu podle obchodních podmínek povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši hodnoty všech věcí, jak byla uvedena na dodacím listu [číslo] ze dne 9. 7. 2015, se splatností marným uplynutím uvedené lhůty. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 16 722 Kč a k výzvě přiložila fakturu [číslo] ze dne 19. 1. 2022 splatnou dne 2. 2. 2022. Žalovaný však nesplatil ničeho ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne 8. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), neboť účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Z rámcové smlouvy ze dne 6. 5. 2015 soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne uzavřela s žalovaným označeným též pomocí [IČO] a textu„ Restaurace [název]“ rámcovou smlouvu o dodávkách výrobků žalobkyně žalovanému, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, které podrobně upravovaly práva a povinnosti účastníků, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že obchodní podmínky převzal a před uzavřením smlouvy se s nimi seznámil. Přílohou smlouvy byl živnostenský list žalovaného. 5. Z dodacího listu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne 9. 7. 2015 přenechala žalovanému ze svého majetku mimo jiné chladič UBC - 70/2 se sériovým [číslo] o hodnotě 10 210 Kč, dále 2 výčepní kohouty CELLI chrom krátké o celkové hodnotě 2 060 Kč, odkapník 560×200×30 CR o hodnotě 988 Kč, 2 naražeče KORB MM o celkové hodnotě 1 920 Kč, mycí hlavu KORB„ VP“ o hodnotě 379 Kč a redukční ventil N2 (1) MM o hodnotě 1 165 Kč a žalovaný označený též pomocí [IČO] uvedené věci převzal do provozovny [název] [anonymizováno], [ulice] [obec] [anonymizováno], [PSČ] [obec]. Všechny uvedené věci představovaly předmět výpůjčky ve smyslu podmínek dohodnutých v rámcové smlouvě o dodávkách výrobků žalobkyně. 6. Dále soud z rámcové smlouvy ze dne 7. 10. 2015 zjistil, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o obsahu shodném s obsahem smlouvy ze dne 6. 5. 2015. 7. Z obchodních podmínek A6 soud zjistil, že dodacím listem se prokazovalo uzavření smlouvy s žalobkyní, kterou žalobkyně umožnila žalovanému bezplatné užívání výčepního zařízení s příslušenstvím a jiných věcí souvisejících s čepováním piva, přičemž byla oprávněna kdykoliv žalovaného vyzvat k jejich vrácení (čl. 13 odst. 1). Žalovaný byl povinen vrátit uvedené věci žalobkyni nejpozději do 30 dnů od její výzvy (čl. 13 odst. 3.6). V případě prodlení žalovaného s vrácením věcí delšího než 30 dnů byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši hodnoty věcí, s jejichž vrácením byl v prodlení, jak byla uvedena v dodacím listu (čl. 3 odst. 2 a 3.7). Rámcová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a závazek z ní bylo možné vypovědět s dvouměsíční výpovědní běžící od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi (čl. 14 Trvání Rámcové smlouvy odst. 1). V případě uzavření nové rámcové smlouvy tato nahradila původní rámcovou smlouvu, přičemž smlouvy navazující na původní rámcovou smlouvu se považovaly za smlouvy vztahující se k nové rámcové smlouvě (čl. 14 Ustanovení závěrečná odst. 4). 8. Z výpovědi rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení ze dne 19. 10. 2020 včetně obálky s dodejkou soud zjistil, že dopisem odeslaným dne 21. 10. 2020 žalobkyně mimo jiné vyzvala žalovaného, aby jí do 30 dnů od doručení výzvy vrátil všechny konkrétní předměty výpůjčky podle dodacího listu [číslo]. Zásilka byla žalobkyni vrácena, neboť si ji žalovaný nevyzvedl na poště. 9. Dále soud z 2 výzev k úhradě smluvní pokuty ze dne 19. 1. 2022 včetně obálek s dodejkou zjistil, že uvedenými dopisy odeslanými žalovanému na 2 různé adresy jej žalobkyně vyzvala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 16 722 Kč ve lhůtě 7 dnů. 10. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému uvedenou fakturu na částku 16 722 Kč za nevrácené výčepní zařízení se splatností dne 2. 2. 2022. 11. Konečně z předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2022 včetně obálky soud zjistil, že uvedeným dopisem zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění. 12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých žalobkyní předložených písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému bezplatnému užívání při podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění výčepní zařízení s příslušenstvím a jiné věci související s čepováním piva smlouvou, jejíž součástí byly smluvní podmínky, podle nichž byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni uvedené věci do 30 dnů od její výzvy učiněné kdykoliv a v případě prodlení delšího než 30 dnů zaplatit smluvní pokutu ve výši rovnající se hodnotě nevrácených věcí uvedené v dodacím listu. Žalobkyně vyzvala žalovaného nejprve k vrácení věcí a později k zaplacení smluvní pokuty, k čemuž mu poskytla lhůtu do 2. 2. 2022. 13. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“)„ (s ) mlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.“ 14. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z.,„ (u) jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.“ 15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobkyně jako podnikatelka uzavřela s žalovaným jako podnikatelem smlouvu o výpůjčce podle § 2193 o. z., kterou mu přenechala nezuživatelné věci a zavázala se mu umožnit jejich bezplatné dočasné užívání. Žalobkyně v souladu se smlouvou vyzvala žalovaného k vrácení věci. Jelikož žalovaný věci nevrátil ve lhůtě podle smlouvy, vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši určené podle smlouvy v souladu s § 2048 odst. 1 větou první o. z., k čemuž jej žalobkyně vyzvala a určila mu lhůtu k plnění. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný vypůjčené věci vrátil před vznikem povinnosti k zaplacení smluvní pokuty ani že by smluvní pokutu žalobkyni zaplatil Soud proto žalobce zcela vyhověl a přiznal žalobkyni vedle částky 16 722 Kč jako smluvní pokuty rovněž příslušenstvím pohledávky, které je s ohledem na prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu tvořeno úrokem z prodlení podle 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté žalobkyní žalovanému k zaplacení smluvní pokuty a rovněž náklady spojenými s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel jako podnikatel, a pohledávka žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak vznikla ze vzájemného závazku podnikatelů. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 722 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zasto