14 C 386/2021-121 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce obrátil na soud a navrhl, aby soud vypořádal společné jmění manželů – účastníků řízení, které zaniklo dne [datum], kdy nabyl právní mocí rozsudek zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] o rozvodu manželství. 2. Konkrétně k vypořádání navrhl movité věci, které se nacházejí v rodinném domě [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo], [část obce], a to rohová kuchyňská linka 6,5 metru, lednice s mrazákem, myčka, plynový sporák, horkovzdušná trouba, mirkvolnka, kompletní vybavení kuchyně (nádobí, hrnce, pánve a drobné elektro spotřebiče), velký rozkládací jídelní stůl a židle (6ks), velká LED televize, rozkládací sedačka, nábytek v obývacím pokoji, sbírka CD cca 150 – 200 ks, knihy cca 100 ks, prosklená knihovna na zakázku 9 m2, velká vestavěná skříň na zakázku s posuvnými dveřmi 8 m2, pračka, manželská postel se zdravotními matracemi, velká skříň v pracovně, pevný počítač, monitor, tiskárna. Žalobce uvedl, že označené movité věci mají ke dni podání žaloby hodnotu cca 600 000 Kč. Žalobce navrhl všechny položky přikázat do výlučného vlastnictví žalované za příslušnou náhradu. 3. Dále žalobce uvedl, že pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] v k.ú. [obec] – [část obce], je ve výlučném vlastnictví žalované, která jej nabyla darem ke dni [datum]. Účastníci řízení za trvání manželství (manželství bylo uzavřeno [datum]) nemovitost zhodnotili rekonstrukcemi prováděnými především svépomocně, přičemž rekonstrukce byly financovány výlučně ze společných prostředků a posléze i ze společně čerpaného úvěru. Žalobce je přesvědčen, že hodnota nemovitosti při jejím nabytí (v cenách platných k podání žaloby) činila 9 000 000 Kč a nyní je její hodnota 18 500 000 Kč, žalobce tedy požaduje, aby byla hodnota takto valorizovaného vnosu nahrazena zpět do SJM a z takové částky byl ručen vypořádací podíl, kterým je mu žalovaná povinna, tj. částkou 4 750 000 Kč. 4. Po poučení ze strany soudu ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., že za vnos je nutno považovat prostředky investované do výlučného majetku žalované, nikoliv zhodnocení nemovitosti prostřednictvím uvedené rekonstrukce, žalobce doplnil, jaké konkrétní práce byly v průběhu manželství činěny. V období let 1992 až 2005 byly učiněny práce, které žalobce popsal v čl. III. a IV. svého podání na čl. 57, za které bylo zaplaceno celkem 1 359 070 Kč; s ohledem na skutečnost, že žalovaná učinila tento okruh prací a jejich cenu nesporným, soud pro stručnost odkazuje na podání žalobce z [datum] na čl. 55 – 60. Dále v období let 2005 – 2011 účastníci provedli rekonstrukci (shodně ji označují jako„ velkou rekonstrukci“, což soud pro přehlednost přejímá), v jejímž rámci byla provedena rekonstrukce hlavní části domu a přistavěn přístavek, v němž se nachází samostatná menší bytová jednotka. Žalobce provedené práce a investované prostředky označil prostřednictvím typově vypracovaného rozpočtu společnosti [právnická osoba] ze září 2022, přičemž odhal, že nárůst cen činil cca 25 %, o které částku ponížil. Žalobce tak tvrdí, že v rámci této„ velké rekonstrukce“ byla provedena: brána posuvná a branka, zámková dlažba, vč. obrub, výkopu a podkladu, zdravotechnika, hrubé rozvody vodovodu a kanalizace, omítky, fasáda, lešení (montáž, demontáž a pronájem), klinker obklady a parapety, vnitřní celodřevěné schodiště z masivu, interiérové dveře Sapeli, vč. pouzder, obložek a kování, zakázková celoprosklená knihovna (10 m2) a vestavěná skříň (8 m2), plovoucí podlahy laminát, dvě koupelny, toaleta, projekt pro stavební povolení, přístavba na klíč (250 m3), dále pak další provozní položky (přesuny hmot, doprava, bourání a odvoz suti, …). Investované prostředky měly dle žalobce činit částku 3 697 342 Kč, přičemž částka převyšující čerpaný úvěr měla být hrazena průběžně z úspor účastníků. Žalobce shrnul následně investice učiněné do nemovitosti za trvání manželství částku 5 056 412 Kč, z nichž požadoval určit odpovídající vypořádací podíl. 5. Žalovaná nárok žalobce na výplatu vypořádacího podílu odmítla. Pokud jde o movité věci, uvedla, že se jedná o věci, které zůstaly v jejím domě. Zároveň ale uvedla, že se jedná o věci značného stáří, které byly pořízeny před 10 – 20 lety a jsou na hraně (lednice, mikrovlnka) či za hranou funkčnosti a životnosti (myčka, sporák, horkovzdušná trouba, drobné elektrospotřebiče a nádobí, televize, pračka, počítač). Dále uvedla, že tzv. velká rekonstrukce byla takřka výlučně financovaná z hypotéčního úvěru ve výši 1 500 000 Kč, který v roce 2006 účastníci čerpali u ReiffeisenBank (v roce 2012 refinancován u Hypoteční banky). Splátky úvěru činily po celou dobu cca 9 000 Kč měsíčně, od rozvodu manželství, tj. od října 2018 pak úvěr splácí výlučně žalovaná ze svých prostředků. Doplnila ještě, že v roce 2012 účastníci řízení získali částku cca 300 000 Kč z dotace [ulice] úsporám po zateplení domu. Žalovaná uvedla, že odmítá nárok žalobce na kompenzaci vnosů ze SJM do jejího výlučného majetku, protože je třeba zohlednit, že rodina po celou dobu trvání manželství v domě uspokojovala své bytové potřeby a tedy rodina nemusela vynakládat žádné prostředky na bydlení; ve smyslu příslušné judikatury Nejvyššího soudu je pak třeba poměřovat investice ze SJM právě obvyklými náklady na zajištění bydlení. Žalovaná je přesvědčena, že celá investovaná částka (cca 3 000 000 Kč) by dostatečně pokryla obvyklé náklady na nájemní bydlení za dobu 26 let. Žalovaná navrhla soudu, aby žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 6. Soud k projednání věci nařídil ústní jednání na [datum], [datum] a [datum], při nichž provedl dokazování v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí. Soud zároveň vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že žalovaná byla výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí od [datum] do ledna 2022, kdy nemovitosti nabyly darem společné dcery účastníků řízení, že v době trvání manželství byla nemovitost udržována a rekonstruována výlučně ze společných prostředků účastníků, že na rekonstrukci byl v roce 2006 poskytnut úvěr od ReiffeisenBank ve výši 1 500 000 Kč, který po rozvodu manželství splácela výlučně žalovaná. Účastníci získali též dotaci 326 000 Kč z programu [ulice] úsporám v roce 2012 na zateplení domu, která byla vyplacena zpětně po provedení prací. Dále bylo nesporným, že od počátku manželství s účastníky v domě žil otec žalované a také její babička; ti měli k dispozici každý svůj pokoj, avšak všichni sdíleli jedno sociální zařízení v hlavní části domu. Po dokončení přístavku samostatné jednoty v rámci velké rekonstrukce se otec žalované přestěhoval právě do tohoto přístavbu. Konečně bylo mezi účastníky nesporným, že v době trvání manželství byl ze společných prostředků pořízen státní dluhopis s nominální hodnotou 600 000 Kč. 7. Z odhadu tržní hodnoty nemovitosti z [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven pro ReiffeisenBank (dle shodných výpovědí účastníků byl podkladem žádosti o úvěr). V rámci budoucího stavu, který odhadce popsal, měly vzniknout 2 samostatné bytové jednotky, 4+1 v hlavní budově a 2+1 v nově přistavěné části. V rámci budoucího stavy měly být dokončeny základy, izolace proti zemní vlhkosti, svislé nosné konstrukce, stropy, krov, střešní krytina, obvodové stěny, vnější úprava povrchů, vnitřní úprava stěn, schodiště (betonové a dřevěné), okna, dveře, podlady, elektro, rozvody vody, zdroj teplé vody, vybavení koupelny a WC. Celková podlahová plocha po rekonstrukci měla činit 236,7 m2. Z odhadu též vyplynulo, že na stavbu bylo vydáno stavební povolení z [datum] a v době provedení prohlídky nemovitosti ([datum]) již byly některé práce provedeny. 8. Při provedených účastnických výsleších oba účastníci vypovídali o podstatných okolnostech prakticky zcela shodně. Oba se shodují v tom, že do domu bylo investováno vždy jen z úspor a běžných výdělků rodiny a z čerpaného úvěru, oba shodně uvedli, že v době od roku 2006 žalobce měl čistý příjem cca 80 až 90 000 Kč a žalovaná cca 25 000 Kč Náklady na bydlení a provoz domu (voda, elektřina apod.) účastníci nedokázali za dobu trvání manželství odhadnout, avšak podle obou se nejednalo o vysoké částky, jen o běžné režijní náklady. Dále oba shodně vypověděli, že od počátku manželství až do„ velké rekonstrukce“ v domě prováděli vždy jen takové práce, na které aktuálně ušetřili a které byly nutné (např. vyměnili 1 okno, poté našetřili na pořízení dalšího atd.). V otázce postupu prací měli účastníci shodu, vždy o potřebě opravy, úpravy diskutovali a práce vždy prováděli s určitou dlouhodobější vizí, jak by měl dům v budoucnu vypadat (např. při výměně střechy už vytvořili prostor pro půdní vestavbu). V roce 2006 se pak účastníci shodli na nutnosti větší rekonstrukce a na přijetí úvěru, účastníci chtěli rekonstrukcí získat též prostor pro samostatné bydlení otce žalované, neboť společné soužití bylo místy trochu komplikované. Práce v rámci velké rekonstrukce byly prováděny jednotlivými živnostníky, které zajišťoval převážně žalobce. Účastníci se při svých výsleších rozešl