15 C 311/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 984 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou zápůjčku. Žalobkyně uvedla, že žalovanému poskytla dle smlouvy dne [datum] bezhotovostním převodem částku 10 000 Kč z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Současně si smluvní strny ujednaly vrácení zápůjčky na den [datum] s tím, že k tomuto dni dlužil žalovaný žalobkyni částku 12 490 Kč skládající se z jistiny a smluvního úroku. Dále se žalovaný zavázal hradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 2% za každý den prodlení z dlužné částky po dobu 30 dnů, úrok z prodlení tak činil částku 7 494 Kč. A dále se žalovaný zavázal podle č.l. 8 Smlouvy o podnikatelské zápůjčce k úhradě částky 3 000 Kč za náklady vzniklé žalobkyni s vymáháním dlužné částky. I přesto, že byl žalovaný k úhradě dlužné částky předžalobně upomenut dne [datum], ničeho žalobkyni na dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Žalobkyně výslovně souhlasila s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinnými důkazy: 5. Ze smlouvy o podnikatelské půjčce [právnická osoba] s kódem [číslo] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], a to poté, co se žalovaný registroval na webu [webová adresa], kde následně uhradil částku 1 Kč, aby ověřil své osobní údaje zadané do jeho profilu na předmětných stránkách, čímž zároveň souhlasil s všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o podnikatelské půjčce. Současně se žalovaný v uvedené smlouvě zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 2 490 Kč, dále se žalovaný zavázal k tomu, že pokud by se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, zaplatí za prvních 30 dní prodlení 2% denně z dlužné částky a dále od 31. dne se žalovaný zavázal k úhradě částky 3 000 Kč za vzniklé náklady žalobkyni (registrace, informace z klientského portálu, smlouva o podnikatelské půjčce [právnická osoba] s kódem [číslo], všeobecné obchodní podmínky smlouvy o podnikatelské půjčce). Dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána platba v částce 1 Kč za ověření údajů žalovaného na webových stránkách (detail transakce ze dne [datum]). Žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] adresovala platbu ve výši 10 000 Kč (detail transakce ze dne [datum]). Mezi žalovaným a zástupci žalobkyně probíhala rozsáhlá konverzace o tom, proč žalovaný neplní své závazky, když mu žalobkyně dávala další a další šance k úhradě dluhu, které žalovaný ani přes toto jednání nesplnil (webová konverzace z let [rok] [číslo]). Žalovaný byl k žalobě předžalobně upomenut dopisem ze dne [datum] (předžalobní výzva, doručenka). 6. Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 7. Podle obsahu žaloby se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatné zápůjčky (§ 2390 OZ), a to podle smlouvy, podle které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se s úrokem žalovaný zavázal vrátit do konkrétního data, a tak se nestalo. Žalobkyně se tedy zachovala podle smlouvy a přiléhajících všeobecných obchodních podmínek, když požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 00 Kč, poplatku za poskytnutí půjčky 2 490 Kč, úroků z prodlení v částce 7 494 Kč a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 3 000 Kč, celkem tedy částky 22 984 Kč. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně nepožadovala v daném případě úrok z prodlení. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předchozí výzva k plnění, se třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty). Celkem tvoří náhrada nákladů řízení částku 1 489 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.