19 C 195/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 498 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v návrhu uvedla, že dne [datum] byla žalobkyni ohlášena dopravní nehoda, jakožto škodná událost ze dne [datum], při které mělo dojít k poškození vozidla žalovaného provozem vozidla pojištěného u žalobkyně podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dopravních prostředkem, pojistnou smlouvou [číslo] uzavřenou s panem [příjmení] [jméno]. Dle oznámení škodní události a záznamu o dopravní nehodě nedal pan [jméno] [příjmení], řidič pojištěného vozidla, žalovanému přednost a vjel z vedlejší silnice na hlavní silnici, kde došlo ke střetu vozidel. Z titulu pojistné smlouvy v rámci pojistné události [číslo] žalovanému žalobkyně dne [datum] vyplatila pojistné plnění ve výši 52 498 Kč za totální škodu na vozidle [anonymizováno]. Na základě odborného vyjádření, které si následně žalobkyně nechala vypracovat od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné se zvláštní specializací autoopravárenství a technický stav vozidel, bylo zjištěno, že deklarovaná poškození vozidel nejsou vzájemně kompatibilní a nemohlo k nim dojít při nehodě, tak jak bylo při jejím ohlášení uvedeno. Znalec došel k závěru, že každé z vozidel bylo poškozeno jiným než deklarovaným způsobem, na jiném místě, v jiný čas a poškození vozidel jsou technicky neodpovídající nehodovému ději. K poškození vozidla žalovaného, za které mu bylo vyplaceno pojistné plnění, tedy nemohlo dojít provozem vozidla [příjmení] [jméno], které bylo v rámci tzv. povinného ručení pojištěno u žalobkyně. Vzhledem k tomu, že ke škodě na vozidle žalovaného, za kterou žalovanému žalobkyně vyplatila pojistné plnění, vznikla jiným způsobem než způsobem, který žalovaný uvedl při uplatnění nároku, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, když mu bylo plněno bez právního důvodu. Žalobkyně tak požadovala vrácení vyplaceného pojistného plnění ve výši 52 498 Kč. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes to, že byl ze strany právního zástupce žalobkyně dne [datum] upomenut předžalobní výzvou. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. V označené věci se z obsahu spisu podává, že žalovaný účastník je neznámého pobytu, v místě trvalého bydliště se nezdržuje, jiné místo svého pobytu ohlašovně neoznámil, neúspěšné bylo i pátráním prostřednictvím dotazů u rodinných příslušníků evidovaných v Centrální evidenci obyvatel. Adresa místa faktického pobytu se nepodařila zjistit ani dotazem u orgánů vyplácejících dávky státní sociální podpory, u úřadu práce ČR a u České správy sociálního zabezpečení. Jestliže účastník neznámého pobytu není toho času ani ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody, platí, že rozumnými prostředky se nepodařilo soudu zjistit jeho pobyt. 3. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného, na poslední známou adresu se mu nepodařilo doručit soudní písemnosti a adresa v cizině nebyla zjištěna, ustanovil soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žalovanému opatrovnici, která navrhla, aby soud rozhodl dle své úvahy. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaný je státním občanem Uzbekistánu. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve spojení s čl. 40 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Uzbekistánem o právní pomoci a právních vztazích, publikovanou ve sbírce mezinárodních smluv sdělením [číslo] Sb. m. s., když k jednání žalovaného zakládajícímu nárok došlo na území České republiky. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 40 odst. 1 téže smlouvy, kdy rozhodným právem je právo české, neboť spor se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území došlo k jednání zakládající nárok. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, zejména ze záznamu o dopravní nehodě z [datum], návrhu pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla [číslo] výzvy k úhradě pojištění za rok 2020 z [datum], oznámení škodné události [číslo] z [datum], uplatnění nároku z [datum], oznámení o poskytnutí pojistného plnění z [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uplatnil u žalobkyně nárok na pojistné plnění z důvodu škodní události způsobené vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], pojištěným u žalobkyně, na vozidle ve vlastnictví žalovaného [značka automobilu], [registrační značka], a žalobkyně mu pojistné plnění ve výši 52 498 Kč dne [datum] vyplatila. Z odborného vyjádření [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že nehoda tak, jak byla popisována ze strany účastníků nehody, se tímto způsobem stát nemohla a nehodový děj neodpovídá poškození obou vozidel. Ze žádosti o vrácení platby z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl k vrácení vyplaceného pojistného plnění vyzván. Z předžalobní výzvy k plnění z [datum], podacího lístku z [datum] a informací pošty o sledování zásilky soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, avšak dlužnou částku neuhradil. 6. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný uplatnil u žalobkyně nárok na pojistné plnění z titulu dopravní nehody a toto plnění mu bylo vyplaceno. K oznámené dopravní nehodě však ve skutečnosti nedošlo a vyplacené plnění se tak stalo na straně žalovaného bezdůvodným obohacením. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalobce vyzván výzvou k úhradě, která mu byla doručována na jeho poslední známou adresu trvalého pobytu dne [datum], avšak z důvodu neznámého pobytu doručena nebyla. Lhůtu plnění žalobkyně stanovila v délce 7 dnů, žalovaný je tak v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od [datum] ve výši 52 498 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě výzvy k úhradě. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého má ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, povinnost ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetková prospěch plněním bez právního důvodu. 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalovaný u žalobkyně uplatnil nárok na pojistné plnění z titulu škodní události na vozidle, přičemž škoda na vozidle žalovaného, za kterou žalovanému žalobkyně vyplatila pojistné plnění, vznikla jiným způsobem než způsobem, který žalovaný uvedl při uplatnění nároku. Tím vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, když mu bylo plněno bez právního důvodu. Žalovaný má proto povinnost vyplacené pojistné plnění žalobkyni vrátit. Dlužná částka činí 52 498 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě výzvy k úhradě. 9. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle § 1958 odst. 2 a § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost celý dluh uhradit ke dni [datum] (poslední den lhůty k plnění stanovený ve výzvě k úhradě), avšak neučinil tak. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně a této přiznal zákonné úroky z prodlení z dlužné částky ode dne [datum] do zaplacení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 136,80 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 2 100 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 7 bod 5) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání), která činí částku 12 880 Kč (4 x 3 220 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 4 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky, v celkové výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2 956,80 Kč (21 % z 14 080 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. 11. Opatrovnici žalovaného náleží odměna za 2 úkony právní služby dle § 7 a 11 odst. 1 vyhlášky po 3 220 Kč, a to v souladu s § 140 odstavec 2 o.s.ř., dále jí náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odstavec 1 a 4 advokátního tar