19 C 292/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud stanovil žalovanému povinnost platit žalobci výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, počínaje měsícem listopad 2022. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je synem žalovaného a manželství žalovaného a matky žalobce bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum]. Žalobce žije nadále v rodinné domácnosti se svou matkou [jméno] [příjmení] a nezl. bratrem [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalobce studuje druhý ročník prezenčního studia na [obec] škole ekonomické v [obec]. V souvislosti se studiem mu vznikají výdaje ve výši 250 Kč denně za obědy a svačiny ve škole, 5 000 Kč měsíčně za stravu, 300 měsíčně za studijní potřeby, 150 Kč za internetové připojení, 1 000 Kč měsíčně za ošacení a obuv, 1 000 Kč měsíčně jako náklady na kulturu a sport a 500 Kč měsíčně na hygienické a drogistické potřeby. Žalovaný v průběhu manželství s matkou žalobce hradil veškeré výdaje spojené s bydlením a kromě malých dárků žalobci ničím nepřispíval, ačkoli ho o to žalobce žádal. Veškeré potřeby žalobce hradila matka. Žalovaný odmítl uzavřít s žalobcem dohodu o výživném, začal žalobci přispívat až po dlouhém vyjednávání v dubnu až srpnu 2022 částkou 2 000 Kč měsíčně, v září a říjnu částkou 5 000 Kč. Žalobce nemá jistotu, že mu bude otec výživné řádně platit. Matka žalobce pracuje jako kadeřnice a její měsíční příjem činí [číslo] 15.000 Kč. Žalovaný je zaměstnán jako zámečník [anonymizována čtyři slova] [obec] a jeho měsíční příjem činí dle sdělení matky cca 36 000 Kč čistého. Kromě žalobce má žalovaný vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [celé jméno žalobce], která mu byla soudem určena ve výši 5 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný učinil nesporným, že je otcem žalobce, manželství žalovaného a matky žalobce bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný i po rozvodu žije ve společné domácnosti se žalobcem, bývalou manželkou a synem [jméno]. Žalovaný dále učinil nesporným, že na výživu nezl. [jméno] přispívá částkou 5 000 Kč na základě rozhodnutí soudu. Podle žalovaného nebyla žaloba podána důvodně, neboť žalovaný svou vyživovací povinnost k žalobci vždy plnil a stále plní. V době před rozvodem hradil veškeré výdaje spojené s bydlením, spotřebu elektrické energie. Od září 2022 žalovaný platí náklady na bydlení za sebe a žalobce ve výši 4 389 Kč na zálohách družstvu a 1 000 Kč na zálohách za elektrickou energii. Žalovaný platil připojení k internetu do srpna 2022, kdy matka žalobce sdělila, že tyto služby pořídila od jiného poskytovatele. Žalovaný dále platí žalobci na základě vyúčtování odborové organizace [anonymizováno] telefonní služby ve výši 550- 600 Kč měsíčně. Dále žalovaný platí žalobci jízdné na MHD, které má za zvýhodněnou cenu od svého zaměstnavatele pro rodinné příslušníky. Kromě částek v hotovosti přispíval žalovaný také žalobci bezhotovostně na bankovní účet, když od října do prosince 2021 zaplatit každý měsíc 2 000 Kč, v roce 2022 v lednu, únoru částku 2 000 Kč, v březnu 1 000 Kč, v dubnu a květnu po 4 000 Kč, v červnu a srpnu vždy 2 000 Kč, v září, říjnu a listopadu po 5 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že žalobce vykonává pracovní činnost, z níž dosahuje pracovních příjmů, které může využít na svou potřebu. Žalobce tak uzavřel dohodu o provedení práce u [právnická osoba] & [právnická osoba], pracoval na základě dohody o provedení práce se sdružením [název sportovního klubu] [obec], dříve pracoval pro [právnická osoba]. 3. Soud se shodných tvrzení účastníků a provedeným dokazováním zjistil, že žalobce je synem žalovaného. Manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, který nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], soud schválil dohodu rodičů, kterou byl nezletilý [jméno] svěřen do výchovy matky [jméno] [příjmení] a otec [celé jméno žalovaného] se zavázal platit měsíčně výživné ve výši 5 000 Kč (shodná tvrzení účastníků, rodný list žalobce, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací]). Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že žalobce nadále žije v družstevním bytě, který spolu s ním užívají oba rodiče a nezl. [jméno]. Na úhradu bydlení a služeb souvisejících s užíváním tohoto bytu žalobce ničím nepřispívá. Žalobce rovněž nepřispívá na stravu, která mu je ze strany rodičů poskytována. Z rozsudku ve věci péče o nezl. [jméno] soud zjistil, že příjem žalovaného se pohybuje v průměru od 31 000 Kč do 35.000 Kč čistého měsíčně. Matka žalobce pracuje jako kadeřnice a v daňovém přiznání za rok 2021 vykázala dílčí základ daně 70 371 Kč. Podle odůvodnění tohoto rozsudku se žalobce dohodl se žalovaným na výživném ve výši 5 000 Kč měsíčně (rozsudek č. j. [číslo jednací]). Žalobce je studentem [anonymizována dvě slova] [obec] školy [anonymizováno] v [obec] v zimním semestru akademického roku 2022 2023 (potvrzení o studiu vydané [anonymizováno]). V průběhu roku 2022 dle shodných tvrzení účastníků poskytoval žalovaný žalobci výživné v měsících leden, únor, červen, červenec, srpen po 2 000 Kč, v březnu 1 000 Kč, v dubnu a květnu po 4 000 Kč, v září a říjnu 5 000 Kč. Stejná částka byla žalobci vyplacena i listopadu 2022 a nadále je mu ze strany otce placena (shodná tvrzení účastníků, výpis z účtu žalobce). Žalovaný měsíčně platí na bydlení za sebe a žalobce částku 4 389 Kč. V období od prosince 2020 do srpna 2022 žalovaný ze svého účtu posílal částku 531 Kč jako úhradu za UPC internet, od února 2022 do října 2022 platil zálohy na elektřinu [právnická osoba] (výpisy z účtu žalovaného). Žalovaný dále prostřednictvím odborového svazu [anonymizováno] platí telekomunikační služby na mobilní telefon žalobce (faktury za období od června do listopadu 2022). Na rok 2022 také žalovaný uhradil žalobci zaměstnanecký kupón [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] na jízdné v MHD (potvrzení). Na základě dohody o provedení práce se [právnická osoba] & [právnická osoba] byla žalobci vyplacena čistá mzda v období od května do listopadu 2022 v celkové výši 38 660 Kč [ulice] [název sportovního klubu] [obec] vyplatilo žalobci na odměnách na činnost konanou na základě dohody o práci mimo pracovní poměr od [datum] do listopadu 2022 celkem 22 242 Kč hrubého (dohody o pracovní činnosti, potvrzení zaměstnavatelů). 4. Podle § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 5. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 7. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 8. Po zvážení věci má soud za to, že je na místě, aby žalovanému byla uložena povinnost platit žalobci výživné po dobu, dokud nebude schopen sám se živit a svým studiem se bude připravovat na budoucí povolání. Soud nesouhlasí s názorem žalovaného, podle něhož měl soud žalobu zamítnout z důvodu, že žalovaný plní výživné ve výši 5 000 Kč dobrovolně. Dle názoru soudu je v zájmu jistoty obou účastníků, aby soud vyživovací povinnost upravil. Na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků pak soud dospěl k závěru, že výživné ve výši 5 000 Kč odpovídá nejenom potřebám žalobce, ale i schopnostem a možnostem žalovaného, když žalovaný nad rámec výživného ve stanovené výši poskytuje žalobci ještě zdarma bydlení, žalobce nepřispívá ani na stravu, kterou mu rodiče poskytují, žalovaný mu navíc platí telefon a až do konce roku 2022 pro něj zajišťoval také kupon [anonymizováno], který mohl žalobce využívat i v roce 2023, pokud by se dobrovolně nerozhodl si dopravu po městě hradit sám. Soud vzal rovněž v úvahu, že žalobce je schopen částečně své potřeby uspokojovat vlastní výdělečnou činností, což ostatně žalobce v roce 2022 činil, kdy za tento rok si celkem vydělal částku odpovídající průměrnému výdělku 5 000 Kč měsíčně. 9. V řízení nebylo zjištěno, ani žalobce netvrdil, že by životní úrověň žalovaného neodpovídala životní úrovni žalobce. 10. Dle názoru soudu, tak výživné ve výši 5 000 Kč zcela odpovídá nároku žalobce a soud proto v této části žalobě vyhověl. Ohledně požadavku na výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalobce sice měl ve věci větší úspěch a měl by proto nárok na náhradu nákladů řízení v podobě náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. Soud však dospěl k závěru, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby soud žalobci náhradu nákladů nepřiznal. Žalobce žalobu podal přesto, že žalovaný výživné plnil dobrovolně a nesouhlasil s návrhem na uzavření smíru, i když mu to žalovaný v průběhu řízení nabízel. Soud proto žalobci