27 C 129/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 17. 2. 2023 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 9 120 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, jeho vlastníkem nebo provozovatelem byla žalovaná a v období od 14. 1. 2022 do 19. 5. 2022 nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 126 dní. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), ve výši 70 Kč denně, tedy celkem 8 820 Kč a dále na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení výzvou ze dne 8. 7. 2022. 2. Stejnou povinnost pak žalovaná porušila i ohledně nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], čísla technického průkazu [anonymizováno] (dále jen vozidlo 2), a to v období od 3. 6. 2022 do dne 7. 6. 2022 s výší denního příspěvku 261 Kč, žalovaná částka z tohoto nároku tak činila 1 605 Kč vč. nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla vlastníkem nebo provozovatelem předmětných vozidel (zjištěné údaje o vozidlech a povinných osobách). Žalobkyně odeslala žalované ohledně prvního vozidla výzvu k úhradě příspěvku ze dne 8. 7. 2022, v níž požadovala zaplacení částky 8 820 Kč (bez nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku). Dále byla žalované odeslána upomínka ze dne 12. 10. 2022 (již včetně nákladů na mimosoudní uplatnění) a předžalobní upomínka ze dne 7. 11. 2022. Žalované byla dále zaslána ohledně vozidla 2 výzva k úhradě příspěvku ze dne 28. 7. 2022, upomínka ze dne 2. 11. 2022, II. upomínka ze dne 1. 12. 2022 a předžalobní výzva ze dne 4. 1. 2023. 5. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná v rozporu s § 1 odst. 2 Zákona nesplnila povinnost předmětná vozidla pojistit, a nároky žalobkyně na zaplacení příspěvků tak vznikly podle § 4 odst. 1 Zákona. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona odeslala žalované výzvy k úhradě. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by vozidla pojistila nebo příspěvky zaplatila. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvků a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 Zákona a § 2 odst. 1 písm. q) a v ), a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 725 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Za doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne 16. 5. 2023 soud náhradu nákladů žalobkyni nepřiznal, neboť předmětné doplněné důkazy měly být součástí již původní žaloby a soud tak toto doplnění neshledal úkonem účelným ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.