27 C 169/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 8. 2. 2023 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 161 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [právnická osoba], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen vozidlo 1), byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jeho vlastníkem nebo provozovatelem byl žalovaný a v období od 7. 5. 2019 do 6. 8. 2019 nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 92 dní (dále jen nárok 1). Totožná povinnost ke stejnému vozidlu byla žalovaným porušena také v období: a) ode dne 3. 11. 2020 do dne 15. 1. 2021 (74 dní, dále jen nárok 2), b) ode dne 1. 4. 2021 do dne 30. 6. 2021 (91 dní, dále jen nárok 3), c) ode dne 1. 7. 2021 do dne 31. 8. 2021 (62 dní, dále jen nárok 4), a v období ode dne 1. 9. 2021 do dne 2. 11. 2021 (63 dní, nárok 5). Stejnou zákonnou povinnost (tj. pojistit vozidlo), žalovaná porušila i ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen vozidlo 2), a to v období ode dne 18. 12. 2020 do dne 2. 9. 2021 (259 dní, dále jen nárok 6). Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvků podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), ve výši 93 Kč denně (nároky 1-5), a dále ve výši 65 Kč denně (nárok 6), a rovněž tak na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč za každý z uvedených nároků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne 30. 1. 2020, 15. 3. 2021, 17. 2. 2022, 5. 5. 2022, 23. 6. 2022 (nároky 1-5) a 9. 12. 2021 (nárok 6). 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětných vozidel (zjištěné údaje o vozidlech a povinných osobách). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku ze dne 15. 3. 2021, 17. 2. 2022, 5. 5. 2022, 23. 6. 2022 (nároky 1-5) a 9. 12. 2021 (nárok 6), v nichž požadovala zaplacení dlužných příspěvků dílem s (15. 3. 2021) a dílem bez (30. 1. 2020, 9. 12. 2021, 17. 2. 2022, 5. 5. 2022, 23. 6. 2022) nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku. Dále byly žalovanému odeslány upomínky ze dne 30. 4. 2020, 17. 6. 2021, 25. 5. 2022, 10. 8. 2022 a 27. 9. 2022 (nároky 1-5), 16. 3. 2022 (nárok 6), II. upomínka ze dne 16. 7. 2021 (nárok 2), kdy všechny tyto následné upomínky již zahrnovaly náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku. Žalovanému byly také doručovány předžalobní upomínky ze dne 18. 10. 2022, 24. 5. 2022, 20. 10. 2022, 8. 11. 2022 a 6. 1. 2023 (nároky 1-5) a dále ze dne 18. 8. 2022 (nárok 6). 4. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 Zákona nesplnil povinnosti předmětná vozidla pojistit, a nároky žalobkyně na zaplacení příspěvků tak vznikly podle § 4 odst. 1 Zákona. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona odeslala žalovanému výzvy k úhradě. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by vozidla pojistil nebo příspěvky zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvků a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 Zákona a § 2 odst. 1 písm. h), i), a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonné úroky z prodlení z jednotlivých nároků podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 235 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 167 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 161 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.