27 C 55/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalované zaplacení částky celkem 15 630,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla odběratelem elektřiny na odběrném místě [adresa], a to na základě smlouvy ze dne 28. 6. 2021, přičemž žalovaná svou smluvní povinnost k hrazení ceny za odběr elektřiny řádně neplnila. Žalovaná totiž ve lhůtě splatnosti řádně neuhradila vyúčtovanou spotřebu elektřiny za období od 4. 8. 2021 do 18. 1. 2022, ke které žalobkyně dále uplatnila sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 200 Kč; další sjednanou smluvní pokutu ve výši 100 Kč se žalobkyně rozhodla žalobou neuplatňovat. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy žalovanou (změna dodavatele), a to v celkové výši 10 400 Kč, a to za období od 18. 1. 2022 až 4. 2. 2024, do kdy byla smlouva sjednána. O zaplacení byla žalovaná opakovaně upomínána, ale dluh přesto uhrazen nebyl. 2. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 28. 6. 2021 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], jakož i závazek žalované platit cenu odebrané elektřiny. Tato smlouva byla uzavřena podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Dle smluvních podmínek byla smlouva uzavřena dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti (28. 7. 2021). Účinnost smlouvy však nakonec nastala až od 4. 8. 2021, akceptací a sdělením žalobkyně (oznámení o zahájení dodávky elektřiny ze dne 6. 8. 2021). Dle ostatních ujednání v rámci smluvních podmínek byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou delší než 10 dní. Smluvní pokuta byla rovněž sjednána pro případ ukončení smlouvy na dobu určitou (či jakékoli jednání ke změně dodavatele), pro neodebrání nasmlouvané elektřiny, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc, či jeho část, do konce sjednané doby (smlouva, plná moc, evidované údaje o zákazníkovi, Obchodní podmínky žalobkyně platné od 1. 12. 2018). Cena elektřiny odebrané v období od 4. 8. 2021 do 18. 1. 2022 byla vyúčtována fakturou [číslo] v rámci informací o ukončení smlouvy, znějící na částku 5 330,58 Kč, s datem splatnosti 22. 2. 2022, s tím, že cena elektřiny byla vyčíslena částkou ve výši 9 530,58 Kč, zúčtované zálohy činily 4 500 Kč a smluvní pokuty činily celkem 300 Kč. Faktura zní na adresu odběrného místa žalované uvedenou ve smlouvě (předmětná faktura, oznámení o ukončení smlouvy ze dne 2. 2. 2022). Zálohy žalované měly od 15. 8. 2021 do budoucna činit částky 1 500 Kč měsíčně (plán záloh ze dne 6. 8. 2021). Žalovaná byla v prodlení s úhradou zálohy 1 500 Kč splatné dne 15. 10. 2021 a smluvní pokuty 100 Kč splatné dne 14. 10. 2021, za což vůči ní byla uplatněna další smluvní pokuta ve výši 100 Kč (upomínka ze dne 9. 11. 2021). Žalovaná neuhradila zálohy splatné dne 15. 11. 2021 a 15. 12. 2021 (2x 1 500 Kč) včetně celkem tří uplatněných smluvních pokut po 100 Kč, celková výše splatné pohledávky činila 3 300 Kč a žalovaná byla vyzvána k úhradě do 10. 1. 2022 (oznámení ze dne 3. 1. 2022). Žalovaná dne 13. 12. 2021 podala bez vědomí a bez výpovědi žalobkyně žádost o změnu dodavatele, která byla schválena novým dodavatelem dne 27. 12. 2021, distribuce elektřiny ze strany nového dodavatele byla zahájena dne 19. 1. 2022 (Komunikace obchodníků a OTE). Na základě této skutečnosti žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, kdy neoprávněné ukončení smlouvy nastalo 18. 1. 2022 (den předcházející počátku distribuce elektřiny ze strany nového dodavatele) a sjednané smluvní období mělo trvat do 4. 2. 2024. Za celkem 26 měsíců tak uplatnila žalobkyně smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč (400*26), splatnou dne 31. 1. 2022 (vyúčtování smluvní pokuty ze dne 20. 1. 2022). Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužných částek výzvou před podáním žaloby dne 28. 4. 2022 (upomínka, podací arch). 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do shora uvedeného odběrného místa (§ 2079 zák. č. 89/2012 Sb., § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.). Fakturou shora uvedenou byla žalobkyní žalované vyúčtována spotřeba elektřiny za období od 4. 8. 2021 do 18. 1. 2022, s tím, že dlužná částka za dodávku elektřiny za dané období činila 5 030,58 Kč, a k této částce náležela dále smluvní pokuta ve výši 300 Kč za prodlení v rámci konečného vyúčtování. Žalobkyně z této částky neuplatnila smluvní pokutu ve výši 100 Kč, nárok tak činil částku 5 230,58 Kč. Vyúčtováním ze dne 20. 1. 2022 pak žalobkyně důvodně uplatnila vůči žalované smluvní pokutu (§ 2048 a násl. o.z.) pro porušení smluvních povinností žalované spočívajících v jejím sjednání nového dodavatele elektřiny bez výpovědi původní smlouvy či vědomí žalobkyně. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na nedoplatek na dodávku elektřiny za shora uvedené období něčeho uhradila a rovněž ze strany žalované nebyl nikterak zpochybňován rozsah či kvalita plnění ze strany žalobkyně. To samé pak platí o shora specifikované uplatněné smluvní pokutě. S ohledem na uvedené soud přiznal žalobkyni tyto žalované částky dle jejího žalobního návrhu. Vzhledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky 5 230,58 Kč. Ze shora uvedených důvodů tedy žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. uvedeno. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) ve výši 1 089 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t.) vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o úhradu dlužné částky za odebranou elektřinu a uplatněnou smluvní pokutu kdy v obdobných žalobách žalobkyně většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaných a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupenou jejími právními zástupci řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, spočívajících v tom, že žalovaná uzavřela smlouvu o dodávkách elektřiny a odběr nebyl za určité období zaplacen, popř. byla smlouva předčasně ukončena. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru a podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby. Aplikace ust. § 14b citované vyhlášky je tak dle názoru soudu zcela namístě. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.