27 C 64/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 15. 12. 2022 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 750 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (vozidlo 1), byl evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, jeho vlastníkem nebo provozovatelem byl žalovaný a v období od 9. 10. 2020 do 5. 5. 2021 nebylo k uvedenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo tak nebylo pojištěno 209 dní (nárok 1). Stejnou povinnost ohledně stejného vozidla žalovaný dále porušil v období od 2. 11. 2021 do dne 31. 12. 2021, tedy 60 dní (nárok 2). Stejnou povinnost pak žalovaný porušil i ohledně nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (vozidlo 2) v období od 11. 9. 2021 do dne 30. 11. 2021, tedy 81 dní (nárok 3). Stejnou povinnost pak žalovaný ještě porušil ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (vozidlo 3), a to v období od 22. 10. 2021 do dne 28. 2. 2022, tedy 130 dní (nárok 4). Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvků podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon), ve výši 86 Kč denně za vozidla 1 a 2 a 65 Kč denně (vozidlo 3), a dále na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každý z uvedených nároků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne 26. 7. 2021, 7. 4. 2022, 12. 5. 2022, 24. 8. 2022. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětných vozidel (zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách, kupní smlouvy). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 26. 7. 2021, v níž požadovala zaplacení částky 17 974 Kč (bez nákladů na uplatnění). Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 27. 10. 2021 (již včetně nákladů uplatnění) a předžalobní upomínka ze dne 11. 10. 2022 (nárok 1). Žalobkyně dále odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 12. 5. 2022, v níž požadovala zaplacení částky 5 160 Kč (bez nákladů na uplatnění). Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 17. 8. 2022 (již včetně nákladů uplatnění) a předžalobní upomínka ze dne 11. 11. 2022 (nárok 2). Žalobkyně dále odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ze dne 7. 4. 2022, v níž požadovala zaplacení částky 6 966 Kč (bez nákladů na uplatnění). Dále byla žalovanému odeslána upomínka ze dne 13. 7. 2022 (již včetně nákladů uplatnění) a předžalobní upomínka ze dne 1. 11. 2022 (nárok 3). Žalovanému byla rovněž zaslána upomínka k uhrazení částky 8 820 Kč za vozidlo 3, a to do 8. 9. 2022 (nárok 4). 4. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 Zákona nesplnil povinnost předmětná vozidla pojistit, a nárok žalobkyně na zaplacení příspěvků tak vznikl podle § 4 odst. 1 Zákona. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona odeslala žalovanému výzvy k úhradě. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by vozidla pojistil nebo příspěvky zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni vedle příspěvků a nákladů ve výši podle § 4 odst. 3 až 5 Zákona a § 2 odst. 1 písm. h), o) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 590 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 750 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 6. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.