33 C 120/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] kterou uzavřel žalovaný, coby dlužník a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] prostřednictvím [právnická osoba], coby věřitel dne [datum]. Uplatněný nárok se skládá z jistiny ve výši 36 794,96 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 36 414,96 Kč za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 15%, kapitalizovaného úroku ve výši 5 397,10 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Uvedená pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, pokud žalovaný uzná v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). V průběhu jednání dne [datum] žalovaný nárok žalobkyně v celém rozsahu uznal a požádal o umožnění splátek. V dané věci je přitom možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit, po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. 89/ 2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Plnění soud určil ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil tak, aby bylo v možnostech žalovaného svůj dluh žalobkyni uhradit a zároveň, aby nebylo dotčeno právo žalobkyně na splnění její pohledávky vůči žalovanému v přiměřené lhůtě. Nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně a včas, stává se exekučně vymahatelným celý zbývající dluh. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 650 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 472 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 794,96 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Lhůta k plnění byla určena shodně jako shora a s ohledem na údaje v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v části F, bylo žalovanému uloženo uhradit náhradu nákladů řízení rovněž k rukám žalobykně.