33 C 177/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se na žalovaném domáhá splnění povinnosti vydat plynoměr. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyni vznikla dle § 71 odst. 2 energetického zákona povinnost vybavit měřícím zařízením odběrná místa zákazníků připojených k jí provozované soustavě, proto osadila odběrné místo [anonymizována dvě slova] na adrese: [adresa žalovaného]. Distribuce plynu byla ke dni [datum] z důvodu neplacení ukončena. Žalovaný ke dni podání žaloby nereagoval na výzvy žalobkyně týkající se demontování měřícího zařízení. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. V dané věci se první jednání konalo dne [datum]. Žaloba byla žalovanému doručena uložením dne [datum], předvolání k prvnímu jednání včetně poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání uložením dne [datum]. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Zároveň rozsudek nemá konstitutivní povahu, neboť jím dochází pouze k deklarování již existujícího právního vztahu mezi účastníky. Nárok žalobce vychází z ust. § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání dostavila a vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. Z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci přitom vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Lhůtu k plnění soud určil jako patnáctidenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byl ve věci plně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, odměně advokáta ve výši 1 500 Kč za úkon právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. 177/ 1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif) přičemž učinil celkem 4 úkony, paušální náhradě hotových výdajů 4 x 300 Kč za úkony právní služby: příprava a převzetí věci; předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u jednání (§ 13 odst. 3 adv. tarifu), a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 1 512 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 10 712 Kč, a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).