33 C 33/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 455 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] byl žalovaný odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně za podmínek sjednaných ve smlouvě žalovanému elektřinu do příslušného odběrného místa dodávala a žalovaný byl povinen za odebranou elektřinu platit sjednanou cenu. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když nezaplatil vyúčtování za období od [datum] do [datum] a sice konkrétně fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 902 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 967 Kč. Dále pak na základě smlouvy o dodávce plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] byl žalovaný odběratelem plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně za podmínek sjednaných ve smlouvě žalovanému plyn do příslušného odběrného místa dodávala a žalovaný byl povinen za odebraný plyn platit sjednanou cenu. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když nezaplatil vyúčtování za období od [datum] do [datum] a sice konkrétně fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 258 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 328 Kč. Žalovaný tedy žalobkyni dluží částku celkem ve výši 4 455 Kč (z toho částku 3 869 Kč za elektřinu a částku 586 Kč za plyn), kterou žalobkyni dosud neuhradil, a to ani dodatečně, ačkoli byl o zaplacení svého dluhu žalobkyní upomenut výzvou před podáním žaloby ze dne [datum]. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupkyně žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně představující cenu za dodanou elektřinu a dodaný plyn dle ustanovení § 72 zák. č. 458/2000 Sb., a § 50 odst. 1, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., ve spojení se smlouvou kupní dle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu hotových výdajů v paušální výši určené zvláštním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] [číslo] která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení. Dle § 2 cit. vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Dle § 3 cit. vyhlášky, v ostatních případech činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř částku 300 Kč za každý úkon. V daném případě řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, který žalobkyně používá v obdobných věcech opakovaně, soud proto přiznal žalobkyni, která v tomto řízení není zastoupena advokátem, paušální náhradu hotových výdajů ve výši 100 Kč za jeden procesní úkon, tzn. za 2 úkony (podání žaloby a předžalobní upomínka) celkem ve výši 200 Kč. Za účast na jednání soudu dne [datum] pak soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku ve výši 900 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč + náhrada hotových výdajů celkem ve výši 500 Kč, a to k rukám žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).