33 C 67/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 770 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že se žalovaná ke dni [datum] oznámila žalobkyni, že se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence a zároveň povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná dluží žalobkyni poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] v celkové výši 770 Kč, přičemž za měsíc květen je to částka 95 Kč a dále po 135 Kč měsíčně, případné mimořádné platby žalované žalobkyně započetla na nejdříve splatné poplatky. Žalobkyně požadovala též kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do podání této žaloby, dále požadovala náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 200 kč, která byla uhrazena před podáním žaloby dne [datum]. 3. Žalovaná k žalobě uvedla, že na dlužnou částku nebyla upozorněna, již před podáním žaloby začala hradit žalobkyni více než dvojnásobnou částku na umoření dříve vzniklého dluhu ve snaze předejít vzniku dalších dluhů, namítla, že jí nebyla řádně doručena předžalobní výzva, když ta byla doručována na adresu [adresa], což je žalobkyni známo, neboť v minulosti jí vyzývala k vyplnění odpovědního formuláře, kde byla označena adresou svého stávajícího pobytu. Existenci dlužné částky 570 Kč nijak nesporovala, ohrazovala se proti nákladům řízení žalobkyně. 4. Odůvodnění rozsudku obsahuje s odkazem na ustanovení § 157 odst.. 4 o.s.ř., pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaná se přihlásil jako poplatník televizního poplatku od [datum]. Žalované tak vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za dobu trvání přihlášení vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, které na základě své evidence žalobkyně dne [datum] vystavila obsahuje adresu žalované [ulice a číslo] [anonymizováno], [obec a číslo]. V období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] neplatila žalovaná zákonný televizní poplatek řádně a vznikl jí tak dluh v celkové výši 770 Kč. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána na adresu [adresa žalované]. Na žalovanou částku 770 kč byla uhrazena dne [datum] částka 200 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 1739,81 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400Kč, dále pak dne [datum] částku 400 Kč a dne [datum] částku 200 Kč. Tyto částky byly v žalobě zohledněny. Žalovaná změnu bydliště z adresy [adresa žalované] adresu [adresa žalované] adresa byla žalobkyni známa nejpozději k datu [datum] (prokázáno z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, Přehledu předpisů a plateb za období [rok] – [rok], Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. Dodejky, Odpovědním formulářem ze dne [datum], nesporným tvrzením žalobkyně a žalované). 7. Po právní stránce soud posoudil věc takto: 8. Žalovaná jako držitelka televizního přijímače byla povinna platit televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ustanovení § 5 zákona č. 348/2005 Sb., činí výše měsíčního poplatku částku 135 Kč měsíčně za jeden přijímač. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí měsíčně nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Podle ustanovení § 8 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen mj. oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu a uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. 9. V rozsahu, v jakém byla žaloba vzata zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení zastavil (výrok I.). 10. Žalovaná svou zákonnou povinnost nesplnila, neboť nehradila poplatky za období od květen 2022 až říjen 2022 řádně a dluží tak za toto období částku 570 Kč. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí tak povinnost dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od data splatnosti jednotlivých poplatků pouze do dne podání žaloby dne [datum], jeho celková kapitalizovaná výše činí 73,71 Kč. S ohledem na procesní ekonomii soud nepožadoval nové vyčíslení úroku z prodlení, když byly vyčísleny do [datum], přičemž ohledně částky 200 Kč vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení toliko do [datum], jde tedy o nepatrnou položku ve výši několika halířů. Soud tedy uložil žalované povinnost k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 570 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 73,71 Kč (výrok II.). 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 143 o. s. ř.. V daném případě má soud za prokázané, že byť žalovaná porušila svou zákonnou povinnost a nehradila televizní poplatky řádně, měla zájem situaci řešit, ke vzniklému dluhu se hlásila a postupně, již od [anonymizováno] [rok] jej postupně umořovala. Soud uvěřil tvrzení žalované, že měla zájem se žalobkyní komunikovat a zjistit přesnou výši žalované částky i způsob její úhrady, přesto ani předžalobní upomínka, pokud jde o částku uplatněno v tomto řízení, nebyla žalované zaslána na známou adresu, ale na adresu, na níž se žalovaná již delší dobu nezdržuje a žalobkyně s tím byla seznámena. Dle názoru soudu bylo možné soudnímu sporu předejít, neboť žalovaná je kontaktní a má zájem věc mimosoudně řešit, což jí zjevně nebylo umožněno přístupem žalobkyně. Soud je přesvědčen, že i v takové situaci lze hovořit o tom, že žalovaná svým chováním nezavadala příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, a proto žalované přiznal náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za čtyři úkony dle § 2 odst. 1 vyhl. 254/ 2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 12. V této souvislosti je potřeba doplnit, že při vyhlášení rozhodnutí se soud dopustil jiné zjevné nesprávnosti, když nesprávně vypočetl výši náhrady nákladů řízení, neboť je zřejmé, že na daný případ dopadá právě dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, dle nějž při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon a nikoliv § 2 odst. 3 vyhlášky, podle nějž činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon. Postupem dle § 164 o.s.ř., který uvádí, že předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, provedl soud opravu v rámci samotného písemného vyhotovení rozhodnutí, jež bude nyní účastníkům doručováno.