52 C 36/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 18.075Kč s příslušenstvím, z titulu zaplacení příspěvku dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“) se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, přičemž od [datum] do [datum] žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, tedy celkem 299 dní. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku, přičemž splatnost příspěvku nastává nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně určila splatnost na den [datum]. Žalobkyně svůj nárok na úhradu příspěvku dovozuje dle § 4 odst. 1 Zákona, kdy výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Žalobkyně se tak domáhá úhrady příspěvku ve výši 19.435 Kč, která představuje součin čísla 299 (počet dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno) a částky 65 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). [příjmení] 300 Kč představuje poplatek, jakožto náklad na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, a to v souladu s § 4 odst. 4 Zákona. Žalovaný však žalobkyni uhradil jen částku 1.660 Kč, proto byla dlužná částka ponížena, a nyní zbývá uhradit žalovanou částku 18.075 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván též předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ze sdělení Cizinecké policie ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt, jeho pobytový doklad je platný do [datum]. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém podání ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní [anonymizováno] listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu nečinný, zejména z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] a z přípisu [stát. instituce] ze dne [datum] a z listiny s názvem Zjištěné údaje o vozidle soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu tov. zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Vozidlo nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno tzv. povinným ručením (dle zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný byl z tohoto důvodu žalobkyní dne [datum] vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 19.435 Kč a žalobkyně určila splatnost dne [datum]. Z Výzvy ze dne [datum] a z Předžalobní výzvy ze dne [datum] a souvisejícího podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dlužnou částku uhradil 1.660 Kč. 5. Na základě shora uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalovaný je provozovatelem vozidla tov. zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Uvedené vozidlo nebylo v období od [datum] do [datum] (celkem 299 dní) pojištěno dle zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně z tohoto důvodu žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 19.435 Kč, avšak žalovaný uhradil pouze částku 1.660 Kč, proto žalovaná částka činí výši 18.075 Kč. 6. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“), dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (žalovaný) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (žalobkyně) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dále dle § 1 odst. 2 Zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. A konečně dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen“ vyhláška MF”) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 ve výši 65 Kč. Pokud se jedná o náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky žalobkyní ve výši 300 Kč, pak tyto soud posoudil v souladu s § 2a vyhlášky MF, dle které výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 7. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla tov. zn. Volkswagen Passat, [registrační značka], neměl toto vozidlo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., v období od [datum] do [datum], po celkovou dobu 299 dní, ačkoli to bylo jeho zákonnou povinností. Z uvedeného důvodu vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku do garančního fondu žalobkyně a též na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaná částka se tak sestává z neuhrazeného příspěvku ve výši 19.435 Kč (kdy se jedná o součin počtu dní, kdy nebylo vozidlo žalovaného pojištěno 299 a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.), ponížené o 1.660 Kč, které žalovaný uhradil, tedy dlužný příspěvek činí výši 17.775 Kč. Dále se žalovaná výše skládá z částky 300 Kč, jakožto náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky žalobkyně za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy. Soud s ohledem na shora uvedené, žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. Co se týče příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Povinnost žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení soud posoudil dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost dlužnou částku uhradit ke dni [datum]. Den následující ([datum]) se tak žalovaný dostal do prodlení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 800 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 900 Kč (3 x 300 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč (21 % z 1.200 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.