9 C 371/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 845 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení a to jako příspěvku nepojištěných a nákladů na vymáhání tohoto příspěvku na základě toho, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem vozidel, která nebyla pojištěna v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Konkrétně se jednalo o osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo 1“), které nebylo pojištěno v době od 19. 4. 2021 do 30. 9. 2021, a osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], které nebylo pojištěno v době od 18. 12. 2020 do 12. 8. 2021. Žalovaný byl o úhradu příspěvků vyzýván, avšak tento neuhradil a skutečnosti v tom smyslu, že není povinen jej hradit, neprokázal. Žalobkyně proto požadovala příspěvky nepojištěných ve výši 15 470 Kč a 5 775 Kč a poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval se soud otázkou své mezinárodní pravomoci. Jelikož je nárok žalobkyně svou podstatou nárokem na náhradu škody vyplývající z porušení zákonné povinnosti, vycházel soud z čl. 49 odst. 1 a 2 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci publikovanou sdělením č. 132/2002 Sb. m. s., když ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody, došlo na území České republiky. Za dané situace je tak zdejší soud nadán mezinárodní pravomocí a rozhodným právem je právo české. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. K vozidlu 1: 6. Dopisem ze dne 17. 2. 2022 byl žalovaný, jako vlastník/provozovatel vozidla 1, vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných za dobu od 19. 4. 2021 do 30. 9. 2021 do 30 dnů s tím, že pokud existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nechť je obratem sdělí (výzva). Dopisem ze dne 25. 5. 2022 byl žalovaný upomenut o úhradu příspěvku nepojištěných včetně nákladů na jeho vymáhání (upomínka ze dne 25. 5. 2022). Dopisem ze dne 21. 6. 2022 byl žalovaný zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě požadované částky (předžalobní upomínka ze dne 21. 6. 2022, sledování zásilek). 7. K vozidlu 2: 8. Dopisem ze dne 9. 12. 2021 byl žalovaný, jako vlastník/provozovatel vozidla 2, vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných za dobu od 18. 12. 2020 do 12. 8. 2021 do 30 dnů s tím, že pokud existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, nechť je obratem sdělí (výzva). Dopisem ze dne 16. 3. 2022 byl žalovaný upomenut o úhradu příspěvku nepojištěných včetně nákladů na jeho vymáhání (upomínka ze dne 16. 3. 2022). Dopisem ze dne 28. 4. 2022 byl žalovaný zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě požadované částky (předžalobní upomínka ze dne 28. 4. 2022, sledování zásilek). 9. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. Po provedeném dokazování soud vyšel ze skutečnosti, že žalovaný nesporoval, že by byl vlastníkem/provozovatelem vozidel 1 a 2, že vozidlo 1 nebylo pojištěno v době od 19. 4. 2021 do 30. 9. 2021, a vozidlo 2 v době od 18. 12. 2020 do 12. 8. 2021. Žalovaný byl vyzván a to opakovaně o zaplacení příspěvků nepojištěných, posléze pak i o náklady na jejich vymáhání. 10. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný, byť jen z části na žalované částky něčeho zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit jednak příspěvky nepojištěných ve výši 15 470 Kč (vozidlo 1 (denní sazba 35 Kč x počet dní – 165) + vozidlo 2 (denní sazba 65 Kč x počet dní – 238)) podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, a dále poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle ust. § 4 odst. 4 zákona. 11. Soud tak uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni uhradit, když žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, k návrhu se nevyjádřil a sám se tak zbavil možnosti vyvrátit tvrzení žalobkyně a prokázat, že řádně dostál svým závazkům. 12. Vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého plnění, soud zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni příslušenství, tj. úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 874 Kč a náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif: převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), náhradu hotových výdajů 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 2 326 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.