98 C 157/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč a náhrady nákladů řízení, a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou zápůjčku. Předně žalobce uvedl, že právní předchůdce žalovanému půjčil dne [datum] částku ve výši 2 500 Kč a ačkoliv se žalovaný zavázal zápůjčku do [datum] vrátit, a protože ani po zaslané výzvě k zaplacení, žalovaného nic nepohnulo k zaplacení, tak podává tuto žalobu. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinným. 2. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když ani jeden účastník na usnesení č.j. EPR 194777/2020 – 28 nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (ÚS ČR I. ÚS 3962/19). 3. Dne [číslo] [anonymizováno] právní předchůdce žalobce zapůjčil 2 500 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do [datum] ve výši 3 100 Kč – tedy včetně poplatku 600 Kč, což soud zjistil z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobce, včetně údajů o zápůjčce. 4. Dne [datum] právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že postoupil souzenou pohledávku žalobci. 5. Takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili. A po provedení dokazování, zvážení všech částí soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto: 6. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 7. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatné zápůjčky (§ 2390 OZ), kterou žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 2 000 Kč, a kterou měl žalovaný vrátit do pevně sjednaného dne včetně poplatku – když zápůjčka i poplatek je ke dni podání žaloby již splatné. Žalobce se tedy zachoval správně, když poté, co mu zápůjčka nebyla ani ke dni rozhodnutí soudu vrácena, tak požaduje vrácení podanou žalobou. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. 8. Pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z této žalované částky i zákonný úrok z prodlení (§ 1970, § 1958 OZ) z dlužné částky, když počátek prodlení je žalobou stanoven po dni splatnosti. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 9. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř., byl žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný, když soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení, když žalobce neprokázal odeslání výzvy dle § 142a o.s.ř.. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 16,2%, je nižší než v prvním kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).