98 C 17/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku shora ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeného obsahu. Pro svůj nárok argumentovala tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny dodávala do odběrného místa, elektřinu. Za odebranou elektřinu žalovaný však neplatil, protože od [datum] – [datum] nezaplatil spotřebu vyúčtovanou fakturou ze dne [datum] splatnou dne 105 325,12 Kč na žalovanou částku. Žalovaný do dne podání žaloby nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. 2. Žalobu pak na ústním jednání doplnil tak, že žalovaným zaplacená částka 36 171,26 Kč byla započtena na předchozí fakturaci, a pak na zálohy [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] po 3 310 Kč a ještě na upomínky po 240 Kč. Takže proto ač si vědom této úhrady, tak na žalobě tvá. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože byl nájemcem domu, který byl odběrným místem byl jen do [datum]. Nad to žalovaný uvedl, se žalobkyní měl telefonický hovor, v rámci kterého se dozvěděl, že když zaplatí 36 171,26 Kč, že budou jeho závazy vůči žalobci uhrazeny, s tím že se domníval, že jde o závazek jen do [datum]. Tuto částku zaplatil, a proto již ničeho žalobkyni nedluží. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a ze smlouvy o připojení o obě uzavřené soud zjistil, že žalovaný byl odběratelem elektrické energie a žalobkyně byla jejím dodavatelem, jejíž výše je stanovená ceníkem žalobce, z nájemní smlouvy žalovaného na dobu určitou - do [datum] soud zjistil, že žalovaný si pronajal dům – odběrné místo do dne [datum], když se jasně zavázal, že elektrickou energii a topení si jako nájemce bude řešit samostatně, z e.mailu s pronajímatelem soud zjistil, že žalovaný dne [datum] jasně sdělil, že nájemní smlouvu nebude prodlužovat, takže nájem skončí [datum], z výpisu z bankovního výpisu žalovaného soud zjistil, že žalovaný dne [datum] zaplatil žalobkyni 36 171,26 Kč, z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu elektřiny, jejíž cenu podrobně rozepsala, za dobu od [datum] – [datum] na částku 105 325,12 Kč, splatnou dne [datum], a také z ní zjistil, že žalovaný zaplatil zálohu ke dni [datum] dvě zálohy po 3 310 Kč, a pak že žalovaný platil žalobkyni zálohy dne [datum] a [datum] v celkové výši 13 240 Kč – 4 x 3 310 Kč. Z faktury za dobu od [číslo] – [datum] na částku 29 071,26 Kč, ze zaúčtování částky 36 171,26 Kč, kterou od žalovaného žalobkyně soud zjistil, že tato dlužná, takto fakturovaná částka byla zaplacena zápočtem částky 36 171,26 Kč. 5. Důkaz, který si soud vyžádal od žalobce dle § 120 odst. 2 o.s.ř. ohledně úhrady částky 36 171,26 Kč, takto učinil proto, že jejich potřeba soudu vyplynula přímo ze spisu (NS ČR 26 Cdo 4635/2010) a žalobce jí splnil předložením důkazů, viz shora. 6. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]). 7. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na posledním ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV. ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). 8. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když ani účastníci dalších důkazních návrhů ve věci nečinili, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se ve smlouvě na dodávky elektřiny se žalobkyní zavázal platit za žalobcem dodanou a žalovaným spotřebovanou elektrickou energii (§ 2086 OZ), když žalobce se zavázal, že žalovanému bude do odběrného místa po celou dobu trvání smlouvy elektřinu dodávat. Ačkoliv žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně plnil a elektřinu žalovanému dodával, žalovaný žalobci nezaplatil za celou dodávku elektřiny, která byla žalobcem oprávněně vyúčtovaná. 10. Argument žalovaného, že nájemní smlouva o nájmu odběrného místa skončila před žalovanou dobou, tak ten soud neuznal, protože ujednání nájemní smlouvy je dostatečně určité, aby bylo jasné, že žalovaný si dodávky elektřiny zajišťoval sám, bez jakékoliv kooperace s pronajímatelem, stejně jasné je i ujednání smlouvy se žalobkyní, podle které se žalovaný zavázal za dodávky elektřiny platit – bez vazby na existenci nájemní smlouvy. Krátce řečeno, dodávky elektřiny byly hrazeny přímo nájemcem, který se přihlásil k odběru u dodavatele – žalobkyně a jestliže smlouvu o dodávkách elektřiny u žalobkyně neukončil, pak samotný fakt skočení nájmu odběrného místa se míjí s podstatou jeho závazku platit za dodanou elektřinu dle platné smlouvy se žalobkyní. Na tomto místě soud musí poukázat na fakt, že obrana žalovaného odporuje prokázanému faktu, že ještě na jaře v roce 2022 elektřinu žalobkyni zálohově platil – což nelze vykládat jinak, než tak, že si závazku vůči žalobkyni byl vědom, že se nedomníval, že celý dluh je zaplacený, a s největší pravděpodobností nemovitost i obýval a zálohy platil ze správné obavy před přerušením dodávek elektřiny. 11. Výpočet dlužné částky žalobkyně prokázala, protože přijatá částka 36 171,26 Kč, početně odpovídá předchozí fakturaci 29 071,26 Kč, dvěma zálohám po 3 310 Kč, které byly prokazatelně zaplaceny až v den přijetí částky 36 171,26 Kč a ve zbytku dvěma výzvám k zaplacení zaslané žalobkyní žalovanému po 240 Kč. Jinými slovy, žalovaným zaplacená částka resp. její část, byla již před žalobou zohledněna v dlužné a nyní i žalované částce. 12. Z daného důvodu byla žalovanému uložena povinnost dlužnou, žalovanou částku žalobci zaplatit a vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970, § 1958 OZ) byla žalovanému rovněž uložena povinnost z dlužné částky zaplatit žalobci úroky z prodlení. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Náhrada nákladů řízení, který je odůvodněna § 142 odst. 1 o.s.ř., a zahrnuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 214 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby (§ 7, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí zastoupení, d) - sepis žaloby dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále odměnu advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb. ze dne [datum], OS v [obec] 10 C 131/2020) pak 4 režijní paušály za každý úkon právní služby, protože § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby - takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál, a to vše s 21% DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).