98 C 356/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném 79 807,12 Kč s příslušenstvím s náhradou nákladů řízení. Žalobu zdůvodnil tak, že žalovaný si u žalobce objednávkou podle nabídky ze dne [datum] objednal [příjmení], barva [jméno], rozměr 60x60, a to 30,74 m2 za cenu 25 664,83 Kč, dále [příjmení], barva [jméno], rozměr 120x60, a to 17,28 m2 za cenu 18 608,83 Kč, dále [příjmení], barva Bardolino, rozměr 120x60, a to 51,84 m2 za cenu 55 826,50 Kč včetně 3 palet v celkové výši 1 125,30 Kč. Za dopravu bylo žalovanému naúčtováno 5 031,66 Kč, za 106 682,55 Kč (žalobce se dopustil v žalobě banální chyby v psaní, protože správná částka je dle důkazů – viz níže), žalobce žalovanému objednávku potvrdil, čímž došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalobce také vystavil žalovanému zálohovou fakturu na částku 26 450 Kč, kterou žalovaný žalobci zaplatil, ovšem doplatek ve výši 79 807,12 Kč žalovaný žalobci nezaplatil. Vzhledem k tomu, že výzva nevedla k ničemu, tak podává tuto žalobu, kterou se domáhá i nákladů spojených s vymáháním ve výši 1 200 Kč. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce soudu dne [datum] sdělil, že žalovaným dluh uhrazený dosud nebyl. 2. Dne [datum] žalovaný navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout, protože částku již uhradil. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Žalobce je česká právnická osoba (tyto skutečnosti má soud za prokázané z OR, MS v [obec], oddíl C, vložka [číslo]). 5. Žalovaný je česká právnická osoba (tyto skutečnosti má soud za prokázané z OR, MS v [obec], oddíl C, vložka [číslo]). 6. Dne [datum] žalobce žalovaném učinil nabídku [číslo], která je sice adresována osobě pan [příjmení], [obec], což jsou údaje, které se v celé věci nevyskytují, a to v žádné souvislosti, ovšem soud nepřehlédl, že číslo i datum této objednávky je obsaženo i v zálohové faktuře, kterou žalovaný zaplatil, objednávku nikdy během řízení žalovaný nikdy nezpochybnil, nad to sám soudu předložil výstup svého účetního systému zobrazující fakturu [číslo] (č.l.33), která obsahuje stejné zboží i částky, které soudu předložil žalobce na č.l.8 (viz níže), takže za těchto okolností soud měl za prokázané, že to byl žalovaný, komu žalobce tuto nabídku závazně učinil, a žalovaný byl ten, který jí přijal (NS ČR 32 Cdo 831/2014, 21 Cdo 2682/2013, 22 Cdo 2335/2005). 7. Dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] částku 26 450 Kč splatnou dne [datum] jako zálohu k objednávce [číslo] ze dne [datum], když je zde i informace, že VS platby je číslo zálohové faktury (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dokladu o zaplacení č.l. 12). 8. Dne [datum] žalovaný žalobci zaplatil 26 450 Kč bezhotovostním převodem s [variabilní symbol] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu bankovního účtu žalovaného o zaplacení č.l. 30). 9. Dne [datum] žalobce vydal žalovanému daňový doklad č. [anonymizováno] o zaplacení zálohy ve výši 26 450 Kč, obsahující odkaz na zálohovou fakturu [číslo] (tyto skutečnosti má soud za prokázané z dokladu o zaplacení č.l. 10). 10. Dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] částku 79 807, 12 Kč splatnou dne [datum] jako doplatek ze 106 257,12 Kč, protože záloha byla zaplacena ve výši 26 450 Kč (tyto skutečnosti má soud za prokázané z faktury č.l.8). 11. Jestliže soud vycházel z kopií listin, když účastníci pravost kopií listin nikdy během řízení nezpochybňovali (NS ČR 29 Odo 801/2005). 12. Žádné opomenuté důkazy tedy v řízení nejsou (ÚS ČR I. [číslo]). 13. Z provedených důkazů bylo možné bezpečně usoudit na skutkový stav a ani účastníci po poučení dle § 119a o.s.ř. na ústním jednání důkazních návrhů ve věci nečinili. Soud po důkazech nepátrá a vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny (ÚS ČR IV. ÚS 3681/18, NS ČR 33 Cdo 1074/2011). 14. Podle § 2079 odst. 1 OZ platí, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 15. Po provedení dokazování, zvážení všech důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když soud po právní stránce posoudil věc tak: 16. Předně žalovaný vztah je postavený na základě kupní smlouvy, protože žalovaný od žalobce zakoupil jím objednané věci, žalobce je dodal, takže oprávněně vystavil fakturu na zálohu kupní ceny, a pak na doplatek kupní ceny, kterou mu dosud však žalovaný nezaplatil. Protože žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil, ale žalovaný vůči žalobci nikoliv, tak žalovaný žalobci vyúčtovanou cenu stále dluží. Co se týká chyby v psaní, tak na věc žádný vliv neměla, protože žalobní návrh zcela odpovídá rozdílu částek: kupní cena minus záloha, tak jak vyplynula z provedeného dokazování. 17. Jestliže žalobce tvrdí, že mu nebylo zaplaceno, tak žalovaný nárok lze opřít o zásadu, že negativní tvrzení, které není možné přímo prokázat, pročež nastupuje povinnost žalovaného takové negativní tvrzení žalobce vyvrátit. Žalovaný sice soudu tvrdil, že kupní cenu uhradil, ovšem předložil jen uhrazenou zálohu – což žalobce ani nepopíral a ani nežaloval. Krátce řečeno, jestliže ze strany žalovaného nebylo prokázáno, že by dlužnou částku (žalovanou) zaplatil - tak (logicky) žalovaný negativní tvrzení žalobce ničím hodnověrně nevyvrátil. 18. Soud žalobci přiznal i úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci za prodlení s placením dluhu (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013), a které žalobce navrhl, aby mu soud přiznal, protože odpovídají soudem zjištěné situaci – den splatnosti faktury. 19. Soudu žalobci přiznal i paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky vždy 1 200 Kč (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 20. Jedinou možnou procesní konsekvencí shora zjištěných skutečností je, že žalobě bylo vyhověno, a těchto důvodu soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I.. 21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl zcela úspěšný. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012 soud nepřiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., když odměnou advokáta je dle § 7 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. 4 300 Kč za každý úkon právní pomoci (§ 11 písm. a) - převzetí zastoupení d) - sepis žaloby a pak vyjádření č.l. 28 g) účast na jediném ústním jednání), dále odměna advokáta za polovinu úkonu právní služby - za zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. (§ 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění vyhl. č. 177/1996 Sb., které jasně pro případ nezaplacení obsahuje varování před soudním řízení, ze dne [datum]) a 5 režijních paušálů za každý úkon právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. totiž spojuje paušál jen s celým úkonem právní služby - takže dojde-li k poskytnutí byť jen polovičního úkonu právní služby musí tomu odpovídat zase jen celý paušál), vše nakonec i s 21% DPH. Žádné jiné náklady, než které vyplývají ze soudního spisu prokázány nebyly (NS ČR 30 Cdo 2448/2014). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení, a to včetně soudního poplatku 3 193 Kč zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí ve výroku II. rozsudku nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 22. O lhůtě k plnění ve výrocích I. a II. soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..