33 C 24/2024-14 — Obvodní soud pro Prahu 9

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vnikl z titulu neuhrazených televizních poplatků, které žalovaná byla z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona (zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích). Soud v dané věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná se přihlásila sama jako poplatník televizního poplatku dne [datum] (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky televizních poplatků s úrokem z prodlení, kdy součástí dopisu bylo uvedení, za jaká období televizní poplatky nebyly uhrazeny (dopis ze dne [datum], dodejka). Žalobkyně touto žalobou požaduje dlužné platby za období měsíců [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení činí úrok z prodlení celkem částku 56,86 Kč a je počítán za výše uvedené měsíce vždy od prvního dne prodlení s konkrétní měsíční platbou do dne [datum] Náklady na upomínání žalované pak činí 77 Kč (položkový rozpočet, přehled předpisů a plateb). Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalovaná byla držitelem televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizních poplatků. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by za shora uvedené měsíce řádně a včas plnila svou zákonnou povinnost a platila televizní poplatky. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost dlužnou žalovanou částku zaplatit (§ 7 odst. 2, § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích), když měsíční platba za televizní poplatek za předmětné období činila 135 Kč. Soud žalobkyni rovněž přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky, konkrétně za upomínání v ceně 77 Kč (§ 513 o. z.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení, a to v kapitalizované výši 56,86 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 660 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.