33 C 9/2024-15 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 810 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že v souladu s § 3 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizováno] po její písemné výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku ve stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně ho dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, a to od [anonymizováno] [rok] O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Uvedeným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně mu vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný, ač v souladu se zákonem řádně přihlášen, nedostál své zákonné poplatkové povinnosti a dluží tak žalobkyni poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] po 135 Kč měsíčně, tj. za 6 měsíců celkem 810 Kč. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do podání této žaloby, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a dále požadovala náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný, ač nesplnil svou zákonnou povinnost přihlásit televizní přijímač, považuje se ze zákona za poplatníka televizního poplatku, a to od [anonymizováno] [rok] (zjištěno z výzvy k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne [datum], včetně dodejky a sdělení o zařazení do evidence plátců televizního poplatku). Žalovanému tak vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za dobu trvání přihlášení vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (zjištěno z potvrzení přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení [anonymizována dvě slova]). Žalovaný však za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tedy celkem za 6 měsíců, nezaplatil zákonný televizní poplatek (zjištěno z přehledu předpisů a plateb), a to ačkoli byl upomínán (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně dodejky). 6. Po právní stránce soud posoudil věc takto: 7. Žalovaný jako držitel televizního přijímače byl povinen platit televizní poplatek dle zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle ustanovení § 5 zákona č. 348/2005 Sb., činí výše měsíčního poplatku částku 135 Kč měsíčně za jeden přijímač. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí měsíčně nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný svou zákonnou povinnost nesplnil, neboť neuhradil žalobkyni poplatky za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Soud proto uzavřel, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné poplatky v celkové výši 810 Kč. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a vznikla mu tak povinnost dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od data splatnosti jednotlivých poplatků pouze do dne podání žaloby dne [datum], jeho celková kapitalizovaná výše činí 75,28 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 810 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 75,28 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 77 Kč vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba] Smlouva je uložena v registru smluv pod ID smlouvy [číslo]. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. V souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby – ustanovení § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ advokátního tarifu), dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu), a to vše včetně 21 % DPH ve výši 126 Kč Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).